Prezident ovšem též řekl, že by nevěřil, že si budeme výše zmíněné jevy „importovat odkudsi ze světa k nám." Jenže to, co se ve Šluknovském výběžku děje, je bohužel mnohem více výsledkem domácí české politiky, než nějakého importu.
Když už je ale řeč o importu, nelze nezmínit přemrštěnou důvěru ve schopnosti neviditelné ruky trhu spontánně organizovat život společnosti, což je ideologie, kterou k nám nejviditelněji importoval právě Klaus a bájí o ní dodnes. Tato ideologie je spoluodpovědná za to, že ve spojení s chabou sociální politikou státu a korupcí na radnicích zahnala desetitisíce Romů do téměř 400 ghett. Je také spoluodpovědná za krácení dávek sociálně nejslabším současnou vládou a zvyšování nepřímých daní, které zasáhnou opět především sociálně slabší.
Prezidentovi ideoví učedníci ve vládě zapomínají, že některé hendikepované sociální skupiny nemají bez určité ochrany ze strany státu šanci uspět, a to nejen na trhu. Navíc že trh, ponechán sám sobě, docela jistě najde způsoby jak využít či přímo zneužít sociálních problémů lidí, kteří obývají potenciálně lukrativní domy, a notně tak přispěje k vytváření ghett, z nichž už pro mnohé není úniku.
Importem svého druhu je i řešení, které Šluknovsku naordinovala vláda. Svalnaté řeči a opatření v podobě nasazení těžkooděnců nepochybně byly inspirovány britskými konzervativci. Bohužel represe problémy se soužitím romské menšiny s „většinou" dozajista nevyřeší, protože Romové zahnaní u nás do ghett jsou v mnohem bezvýchodnější situaci než násilí páchající mladí lidé „bez perspektivy" v Británii. Ti totiž alespoň nebyli zcela segregováni.
Je vrcholem pokrytectví, když příslušníci „většiny", často sami nezaměstnaní, pokřikují „Romové do práce!" Má snad „trh" v okolí ghett i jinde pro Romy nějakou práci? A dělá něco podstatného v tomto směru stát, snad kromě toho, že výrobou ghett a organizovanou segregací romských dětí ve zvláštních školách pomáhá vytvářet další armádu nezaměstnatelných?
Je tristní poslouchat vládní politiky, kteří vidí řešení problému v povinných veřejných pracích výměnou za sociální dávky, represivnějších zákonech, nebo časově neomezeném nasazení těžkooděnců. Když premiér tvrdí, že snížení sociálních dávek prý donutí lidi hledat si práci, evidentně vůbec nepočítá s tím, že zejména nezaměstnaní v ghettech žádnou práci neseženou, což povede zcela logicky k větší kriminalitě.
Chce stát opravdu investovat miliardy do nových věznic a policejních jednotek, které bude při zvýšené represi potřebovat, místo toho, aby konečně investoval do komplexní sociální politiky a ochrany slabších?
Nepoučení jsou bohužel i někteří politici sociální demokracie. Například poslanec Stanislav Křeček nabízí rasově podbarvené úvahy o tom, proč právě Romové, na rozdíl od jiných skupin, si neumějí vytvořit dokonce ani svoji reprezentaci.
Evidentně neví nic o tom, že před tím, než se zjevil i v ultraliberálních USA Dr. Martin Luther King, museli politici nejprve přijít s koncepcí „velké společnosti", která s pomocí zcela „neliberální" afirmativní akce pomohla americkým černochům na vysoké školy a umožnila jim preferovaný přístup k práci pro státní instituce, což vedlo k postupnému vytvoření černošské střední třídy. Nejde totiž jen o to, jestli se najde několik vzdělanějších Romů, kteří se pasují do role hlasu své menšiny, ale také o to, že musí mít koho reprezentovat. A to vyžaduje vznik alespoň zárodků nižších středních vrstev mezi Romy. Současná politika, včetně hloupých řečí, je žene přesně opačným směrem.
Psáno pro Právo, 17.9.2011. Vyšlo na blogu aktualne.centrum.cz. Publikováno se souhlasem autora.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Pehe
