Jiří Pehe: Modrá beznaděj

05.11.2012 9:28 | Zprávy
autor: Jiří Pehe

Víkendový kongres Občanské demokratické strany nepřinesl skutečnou změnu, protože vzhledem k poměrům ve straně ani nemohl. ODS, zdá se, už překročila hranici, za níž se pud politické sebezáchovy přestává projevovat racionálními opatřeními proti zrychlujícímu se pádu. Místo nich nastupuje vzájemné obviňování uvnitř strany, útoky na koaliční partnery, či dokonce lamentování nad nepochopením ze strany voličů.

Jiří Pehe: Modrá beznaděj
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pehe

Akademické hádky o míru pravicovosti, jalové soutěže o největší euroskeptiky, a temná varování ve stylu „nesmíme pustit komunisty k moci“, jen těžko přivedou voliče zpět. Přitom Petr Nečas na kongresu přesně vystihl, proč je značka ODS poškozena: „Stala se nositelem symbolů, jako je korupce, jako jsou tzv. kmotři, jako je klientelismus, jako je vláda peněz, jako jsou ekonomické zájmy v politice a jako je nezájem o osudy občanů.

 Chce-li přežít, měla by ODS především nabídnout konkrétní opatření k nápravě Nečasem vyjmenovaných patologických jevů. Jenže ODS nemá lidi, kteří by něčeho takového byli schopni. Korupce a zneužívání politického vlivu ke generování snadných zisků už metastazovaly do celého korpusu nemocné strany.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

K vaší ústavní stížnosti

Opravdu myslíte, že je protiústavní, když je někomu zamítnuta nějaká zahraniční cesta? Obecně nemyslíte, že těch cest poslanců je až příliš? Taky nechápu, proč se jich mnohdy účastní tolik politiků, často i z jednoho bloku nebo strany. A co mi vadí asi nejvíc, že o těch cestách nic jako občané nevím...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Mezi fanatismem a racionalitou

15:26 Petr Hampl: Mezi fanatismem a racionalitou

Denní glosy Petra Hampla.