A je varováním, že při současném neoliberálním přístupu vlády k sociální politice nemusí násilnosti a napětí zůstat omezeny na pár měst, popřípadě na vztahy mezi romskou komunitou a většinovou společností.

Prvním výsledkem údajné schopnosti trhu vyřešit „neviditelně" i ty nejsložitější problémy byl, pokud jde o Romy, velmi viditelný nárůst jejich nezaměstnanosti. Ačkoliv se jako vysvětlení později ujal neoliberální příběh, že na vině je především příliš štědrý systém sociálních dávek, jenž přímo vyzývá ke zneužívání, skutečností je, že v atmosféře státem tolerované diskriminace nemohli velmi často u soukromých firem dostat práci ani ti Romové, kteří o ni stáli.

Zároveň „trh" brzy zjistil, že zprivatizovat lze i určité aspekty systému sociálních dávek státu, pokud není doprovázen skutečnou sociální politikou. Ba, co hůř, „trh" zjistil, že má ve státu komplice, protože ten bohorovně toleroval snahy radnic Romy vystěhovávat a vytvářet tak ghetta.