Jiří Řezník: Fakta, stopy a úvahy kolem skoku Jana Masaryka do prázdna

10.03.2018 14:02 | Zprávy

V devět ráno (tedy v osm hodin západoevropského času) rádio 10. března 1948, tedy přesně před 70. lety, začalo hrát vážnou hudbu a bylo oznámeno, že Jan Masaryk zemřel.

Jiří Řezník: Fakta, stopy a úvahy kolem skoku Jana Masaryka do prázdna
Foto: Foto archiv
Popisek: Jan Masaryk

Kdo byl Jan Masaryk

Podle amíckého historika Igora Lukeše Jan Masaryk byl chronickým zbabělec (Československo nad propastí: selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948, s. 260), ale v tom případě by nestálo za to někomu ho vraždit, ani by nedokázal ten dotyčný spáchat sebevraždu. Za chronického zbabělce bývá považován jeho kolega ve vládě Josef Plojhar (1902-1981) a ten vše přežil ve zdraví.

Této charakteristice odporuje, že

  • jde o československého ministra zahraničí, který se veřejně podílel na prosazení založení Státu Izrael a tajně na organizaci a financování dodávek zbraní[1], a to jak sám, tak i prostřednictvím Z. Tomana, šéfa československé rozvědky při ministerstvu vnitra[2];

  • počátkem února 1947 dostali Josef David, národně socialistický předseda parlamentu, a Jan Masaryk pozvání k návštěvě Izraele na položení základního kamene školy v kibucu Kfar Masaryk, na níž přispělo Československo ze státního rozpočtu v roce 1948 částkou 3,5 mil. korun. Částka 70 000 dolarů byla zaslána do Izraele v listopadu 1948;

  • podle spisovatele pana Jana Beneše Pan profesor Krajina prohlašoval, že biologická fakulta ve Vancouveru v britské Kolumbii, kte­rou vybudoval a úspěšné vedl (po Krajinovi se dnes jmenuje přírodní rezervace Krajina land, větší Čech), byla vybudována z daru dřevařské firmy Koerner. Tento dar pak, že odpovídal částce 6.000.000 dolarů, které tam Jan Masa­ryk nechal dne 19. února 1948 poukázat z londýnského konta čs. velvyslanectvi. Fakulta vznikla, když se odboj a válka, se kterou se počítalo, nekonaly. Vzpomeňme, že téhož dne se do Prahy dostavil Valerian Zorin – kontrolovat dodávky sovětské pšenice. Komunisté ho samozřejmě po­třebovali mít živého, a ve vládě, jako stafáž své legality, tohle se používá jako důvod dotvrzující jejich neúčast na záhadných okolnostech „sebevraždy". Jenže to samozřejmě byli komunisté českoslovenští, pouhá místní agentura. Pokud jejich nadřízení v Moskvě zjistili, že Jan Masaryk se hodlá živý raději vyskytovat mimo Československo, a logicky by na­stoupil na místo tradičního i ostudného boje o stát mimo tento stát, chtěli ho mrtvého. Pokud se Jan Masaryk na tento uděl připravoval, a poukaz nemalé finanční částky mimo kompetenci čs. úřadů tomu nasvědčuje, zajisté tak činil ve spojení s britskou tajnou službou, ke které měl z doby války nejblíže. S onou službou, kde tehdy dosud významné postavení zastával Kim Philby a čtyři další ničemové ve službách Moskvy.[3]

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Proč řešit tituly?

Já bych řekl, že dnes má titul kde kdo a o ničem to nevypovídá, respektive o jeho odbornosti a schopnostech. Snad s výjimkou lékařů, tam bych asi nechtěl, aby mě ošetřoval někdo, kdo o tom nemá páru. Mimochodem dnes je není problém narazit na vysokoškoláka, ale co na lidi, co umí pracovat rukama. Tř...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

15:57 Jiří Halík: Když mě vzali za vojáka...

Písničkář Jarek Nohavaca napsal: Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, vypadal jsem jako blbe…