Ať tak či onak, Česká republika musí být připravena na přepřahání v zahraniční politické trajektologii a má všechny předpoklady proto, aby se stala lídrem změn v Evropě…

Cesta Miloše Zemana do Číny a setkání s dvěma z rozhodujících představitelů multipolárního světa Vladimírem Putinem a Si Ťin-pchingem (z druhé západní strany ten čtyřlístek doplňuje jistě Obama a Merkelová) v podstatě vymrštila naši malou zemi v psychologickém vnímání na regionální velmoc.

Ne nesmějme se. Jan Hus svého času, byl obyčejný rektor jedné lokální university, a přesto jeho učení a zejména připravennost k nejvyšší oběti, učinila v té době z českého království osu odvážného myšlení, korunovanou úspěšnými a na svou dobu i mimořádně progresivními vojenskými operacemi jistého trocnovského zemana.

Svého času středoevropský profesor v postavení prezidenta jménem T.G.Masaryk byl vysoce ctěn v Evropě i světě a jeho humanistické ideály pojetí demokracii byly na svou dobu v rámci Evropy příkladné.

Stejně tak sice Slovák, ale natolik spjatý s Československem jménem Alexandr Dubček, že ho berme za našeho, v roce 1968 svým Pražským jarem okouzlil tehdejší mládež Evropy a koncept socialismu s lidskou tváří byl naději na jiné uspořádání věcí veřejných v celé Evropě.