Je mouřenínem, který až splní svou úlohu, tak bude propuštěna, či možná  ještě pravděpodobněji v okamžiku, až se Západ ekonomicky vyčerpá a zjistí, že absolutně nemá na to, finančně a i trpělivostí obyvatel EU a USA, sanovat dobrodružství, které v Kyjevě sám vyvolal. Tehdy ji se vznešenými slovy opustí.

Jde tam o lidské osudy a životy, já vím.  Ovšem těch lidských osudů a životů jsou na světě milióny, ale média jim nevěnují pozornost. Jde o něco jiného: Ukrajina jako nástroj Západu v geopolitickém střetu znemožnit Rusko minimálně v první fázi splnila svůj úkol na  jedničku. Státním  převratem majdanistů byl svržen legální prezident, kterému kdysi Obama i Sarkozy jako hlava předsedající státu EU upřímně blahopřál k demokratickému vítězství. Ovšem referendum o Krymu a jeho připojení k Rusku stav změnilo.  A na východ země se přenesly stejné metody a stejné prostředky ze Západu. Obsazování budov, eliminace nevhodných činitelů. To, co na západě Ukrajině bylo demokratickou pokojnou revolucí (i když se obsazovaly budovy a zapalovaly auta i policisté a stříleli vlastní lidé) je najednou na východě téže země terorismem.

Samozřejmě a logicky: Západ už tuší, ale nemůže to v těchto dnech nahlas říci:  Ukrajina nebude nikdy oním vysněným rozbíječem euroasijské unie a ponížení Ruska. Ještě několik měsíců budě hrát mediální roli hlavního ostří sporu mezi Západem a Ruskem, ale potom, ekonomicky vyničená a sociálně na hraně nikoliv nacionální, ale sociální revoluce  stanivší se neskutečným balvanem táhnoucím se za EU a USA.