Ovšem opakovaný vtip přestává být vtipem a mně se čeští rektoři jeví jako malé děti...Už před rokem byla vedena diskuze, zda prezident musí či nemusí jmenovat profesorem osobu, ke které má nějaké zásadní výhrady. M.C. Putna z mého úhlu pohledu byl a je doslova neštěstím...No nicméně tehdy jej prezident jmenoval.

Teď se opět objevily jeho výhrady a já v rámci celého právního systému hájím názor, že někdo navrhuje a druhý jmenuje a mezi oběma subjekty musí být dohoda.

Ten který navrhuje může být vázán striktními právními předpoklady a jsou –li splněny, navrhnout musí. Ale nedovedu si představit, že ten, kdo jmenuje, musí tomu návrhu vyhovět.

Pro celou Českou republiku máme doslova inflaci profesorů

Je to dávno, a v rámci svého života jsem se stal po skončení mandátu zákonodárce také soudcem. Ale plně jsem chápal, že prostě Václav Havel jako prezident republiky může mé jmenování odmítnout a bral jsem to jako výron jeho ústavní pravomoci. Proto jsem se předem dotázal, zda odmítne, či nikoliv a tehdejší jeho ředitel Jaroslav Šafařík mi zavolal a sdělil, že pan prezident jmenování nebude blokovat. A kdyby blokoval, měl by na to právo.

Díky absurdnímu systému, kdy profesura není funkčním místem, ale profesor je profesorem pro celou Českou republiku máme doslova inflaci profesorů a možná největší počet profesorů na 100 000 obyvatel v Evropě.