Dnes večer budeme jistě mnozí velmi živě sledovat na Primě zoom první část dokumentu oscarového režiséra Olivera Stona o prezidentu Ruské federace Vladimíru Putinovi. (Mimochodem, všude je nyní nazýván kontraverzním režisérem a jeho dvojí ocenění mainstreamovým Oscarem se záměrně zamlčuje, protože prvoplánoví novináři, kteří mají jinak plná ústa slov o svobodě projevu se cítí znejištění ve své podstatě, když někdo věci  vidí zcela odlišně než oni).

A tak zatímco jinak přirozený geopolitický protipól Trump se snaží znesvářit Blízký východ a za zemi pokroku pokládá nejfanatičtější islámskou zemi Saudskou Arábii, chce znovu otevřít staré rány s Iránem, ačkoliv tam zvítězil možná nejcivilizovanější prezident v jeho dějinách, vyhrožuje Kubě, namísto toho, aby zmírňoval napětí na americkém kontinentě a vlastně vyhrožuje kdekomu a z druhé strany je proti němu čeládka amerických demokratů, části republikánů a téměř všech médií, kteří dennodenně přidávají polínka do ohně vnitropolitického napětí, Putin hledá konsens, dialog mezi Iránem, Izraelem či Saudskou Arábií, jedná s Macronem či Merkelovou a chápe, že svět musí být vyvážený a že musí mít se Západem trpělivost, protože Západ má problém srovnat se s  tím, že kyjevský státní převrat, zvaný euromajdan odstartoval občanskou válku na Ukrajině a ač cílem Západu bylo Putina ponížit případně zničit, dnes je Putin prostě světovou jedničkou a jeho vklad pro lepší uspořádání Sýrie a Blízkého východu a vyváženější mezinárodní vztahy je absolutně neoddiskutovatelný.

Západ přirozeně a nejen USA budou stále více proti Rusku propagandisticky bojovat. Dávno mělo být zničeno a ono jako na potvoru je stabilizováno.

A tím se oslím můstkem dostávám k Česku.

Dnes si každý mohl přečíst, že německé zpravodajské služby hlásí, že na podzim se Česká republika stane rejdištěm ruských špiónů s cílem zničit demokracii, svobodu a politickou pluralitu.