Minulý víkend v ohlušující záplavě “oslav“ druhého výročí vypuknutí války na Ukrajině a s tím spojené válečné hysterie organizované z nejvyšších míst poněkud zaniklo připomenutí jiného, pro naší zemi zásadního výročí – v neděli uplynulo 76 let od nástupu totality v naší zemi. Toto smutné výročí předznamenalo dalších chmurných 41 let naší moderní historie, v nichž jsme zažili všestranný a hluboký úpadek.

Pokud bychom se dnes chtěli vážně zamýšlet nad tímto výročím, muselo by nás zarazit, jaké zjevné podobnosti a paralely s neblahou dobou před tři čtvrtě stoletím nám nabízí naše současnost. Také dnes je k nám silou ze spojeneckého zahraničí vnucována radikální levicová kolektivistická ideologie, považující lidskou a občanskou svobodu, demokracii, tržní ekonomiku a kapitalismus jako takový za nebezpečné přežitky. Znovu je nám vnucována jediná pravda, opřená o překroucenou a zvulgarizovanou vědu, která prohlašuje hodnoty, tradice a instituce, které stojí za světodějným úspěchem západní civilizace, za přežilé a chce je zrušit, zničit a zbořit.

Jestliže komunistická ideologie konce čtyřicátých let se tvářila optimisticky a slibovala lidem v dohledné budoucnosti nirvánu života v beztřídní společnosti a materiálním dostatku podle hesla „každému podle jeho potřeb“, moderní západní progresivismus je pesimistický a otevřeně antihumánní. Západního člověka a jeho moderní způsob života považuje za problém, a proto jsme svědky toho, jak je nám z Bruselu oktrojován program plánovitého umělého zchudnutí drtivé většiny obyvatelstva, likvidace konzumní společnosti, změna chování a spotřebních zvyklostí umělým drastickým zdražením energií a potravin, zásadního omezení mobility, redukce letecké i silniční dopravy atd. Evropské národy jsou převrstvovány masovou migrací, která má vytvořit amalgám nové evropské multikulturní společnosti.