Sarkozy se propadl ze 40% na 31%, a dosáhl téměř dna své nejnižší popularity během prezidentství (v dubnu 2011 byl na 29%). Jistě, co je to proti 15% toho nynějšího, Françoise Hollanda, který se nemůže odlepit ode dna, o polovinu více, ale o to tady nejde.

Pokud Sarkozy předpokládal, že svým „pirátským come-backem“ ohromí v tažení na Elysejský palác, patrně zcela neodhadl situaci. Četná rizika, spojená s množstvím afér, do nichž je zapleten, jsou nejen reálná, ale navíc mají přímý dopad na veřejné mínění – a to včetně jeho tvrdého voličského jádra. To může mít vliv i na jeho snahu ovládnout koncem listopadu UMP.

Juppé totiž nejenže vede tabulku oblíbenosti politiků nehledě na stranickou příslušnost – se svými 54% je suverénně na špici (s nárůstem 5 bodů) – před Laurentem Fabiusem, Christinou Lagardovou a Françoisem Bayrouem -, ale posiluje i u stoupenců UMP, kde dosáhl 76% oblíbenosti. Sarkozy oproti tomu poklesl na 71% - o celých 11 bodů. 

Čísla na počátku podzimu 2014 s výhledem na jaro 2017, kdy bude příští klání o prezidentské křeslo, mohou vypadat stále pouze jako předběžná, a je zřejmé, že pro Sarkozyho není zdaleka vše ztraceno, připočteme-li k tomu tzv. efekt Balladur.