Že slovo „bulvár“ se rýmuje s hloupostí, nevzdělaností novinářů honících se za senzací a lacinými triky manipulujících důvěřivými občany, to je poznatek  takřka banální. Znovu jsem si ho připomněl, když mne stručná informace v Parlamentních listech přiměla zajímat se o „článek“ (spíše několik titulků a výkřiků) Blesku popisujících návštěvu v kanceláři předsedy ÚV KSČM JUDr. Vojtěcha Filipa. Mnohokrát jsem jako analytik ÚV KSČM osobně sledoval zoufalou snahu novinářů vstupujících do budovy ÚV KSČM najít na chodbách či v kancelářích něco, čím by mohli zdůvodnit předem danou tezi o nostalgii KSČM po minulém systému a připravenosti jejich členů i politiků při první příležitosti odhodit „demokratické“ mimikry, zestátňovat ševce a zaplnit gulagy. Zvláště cokoli souvisejícího s klasiky marxismu je vždy mohutně inspirovalo. Tentokrát to byla kniha našeho autorského kolektivu (Heller,J., Neužil,F. a kol.  „Kdopak by se Marxe bál?“, Praha,Futura a.s., 2011) ve Filipově knihovničce. Ejhle dar z nebe – Marx = nostalgie = oplakávání socialismu – a spokojenost šéfredaktora je zaručená. Vojtěch Filip odmítl o knize diskutovat, což celkem chápu – kniha je ve straně kontroverzní a vyvolává diskuse a který předseda by je chtěl soudcovat? (I když by měl vlastně V. Filip „dát na modlení“ za to, že v KSČM se na rozdíl od jiných stran vedou debaty ne mezi kmotry či o vliv na zakázky, ale „jen“ o názory na minulost a budoucnost).