Že slovo „bulvár“ se rýmuje s hloupostí, nevzdělaností novinářů honících se za senzací a lacinými triky manipulujících důvěřivými občany, to je poznatek takřka banální. Znovu jsem si ho připomněl, když mne stručná informace v Parlamentních listech přiměla zajímat se o „článek“ (spíše několik titulků a výkřiků) Blesku popisujících návštěvu v kanceláři předsedy ÚV KSČM JUDr. Vojtěcha Filipa. Mnohokrát jsem jako analytik ÚV KSČM osobně sledoval zoufalou snahu novinářů vstupujících do budovy ÚV KSČM najít na chodbách či v kancelářích něco, čím by mohli zdůvodnit předem danou tezi o nostalgii KSČM po minulém systému a připravenosti jejich členů i politiků při první příležitosti odhodit „demokratické“ mimikry, zestátňovat ševce a zaplnit gulagy. Zvláště cokoli souvisejícího s klasiky marxismu je vždy mohutně inspirovalo. Tentokrát to byla kniha našeho autorského kolektivu (Heller,J., Neužil,F. a kol. „Kdopak by se Marxe bál?“, Praha,Futura a.s., 2011) ve Filipově knihovničce. Ejhle dar z nebe – Marx = nostalgie = oplakávání socialismu – a spokojenost šéfredaktora je zaručená. Vojtěch Filip odmítl o knize diskutovat, což celkem chápu – kniha je ve straně kontroverzní a vyvolává diskuse a který předseda by je chtěl soudcovat? (I když by měl vlastně V. Filip „dát na modlení“ za to, že v KSČM se na rozdíl od jiných stran vedou debaty ne mezi kmotry či o vliv na zakázky, ale „jen“ o názory na minulost a budoucnost).
Co mne ale opravdu rozzlobilo je, že souhrou hloupé manipulace redaktora Blesku a advokátské obezřetnosti předsedy Filipa mohl v čtenářích Parlamentních listů (s těmi z Blesku nic nenadělám) vzniknout o naší knize falešný dojem. Pravda je totiž zcela odlišná. Pro nás minulý systém nebyl jedinou možnou alternativou ke kapitalismu, i když ho zplodila hluboká krize kapitalismu, jeho světové války a jeho odnož – fašismus. Tak, jako si kdysi lidé zkoušeli různé formy soukromého vlastnictví, až se dostali ke kapitalismu, tak se lidé snažili, snaží a budou dále muset snažit hledat správnou cestu dále dopředu – a to systém založený na vlastnictví společenském, ve kterém by nebyli vlastníci a nevlastníci, ale kde by reálně fungujícími vlastníky byli všichni občané. O to totiž šlo klasikům marxismu, ne o třídní nenávist a gulagy nebo o rovnostářství v odměňování ve všeobecné chudobě, jak tvrdí oficiální ideologie. Minulý systém – jsme pro název „protosocialismus“, který u neostalinistů vyvolává kopřivku, takže jsme označováni za zrádce a revizionisty – byl jen prvním a nepříliš povedeným pokusem o takovýto model společnosti odpovídajícím možnostem (hlavně výrobně technickým) doby. Není tedy důvod ho oplakávat, i když toho neprivilegovaným vrstvám dost přinesl (zejména ve srovnání s ostře se prohlubujícími sociálními nerovnostmi a nejistotou dneška). Jeho hlavní slabinou bylo, že se v něm vytvořil zase jen jiný typ privilegované vládnoucí třídy ( i když nikoli vykořisťovatelské jako dnes) – řídící aparát, který se neobešel bez nedemokratických forem vlády a nedokázal lidi dostatečně zainteresovat na pracovním výkonu i efektivnosti výroby. Tím dostal kapitalismus druhou šanci a na problémech OKD a obrovské korupci můžeme sledovat, jak ji promarnil. Naše kniha, kromě kritického hodnocení jak minulého systému, tak soudobého kapitalismu, obsahuje i projekt zcela odlišného, skutečně humánního a demokratického překonání kapitalismu, ke kterému bude dnes vládnoucí třídu tlačit sám typ výroby a nový typ pracovníka – tzv. kognitariát. Náš projekt socialismu je založen na rozvoji samosprávného zaměstnaneckého vlastnictví dotaženého do nejvyšších společenských pater (včetně demokratické, nebyrokratické regulace trhu) a provázaného s rozsáhlou samosprávou a demokracií v mimoekonomickém životě společnosti. Je chyba, že vedení KSČM se naším projektem nechce zabývat a spíše se od něj distancuje. S využitím a rozpracováním tohoto projektu by KSČM mohla prezentovat lepší návod k řešení problémů OKD i nezaměstnanosti (v tomto smyslu oceňuji návrh ostravského ProAltu) a odlišit se od těch, kteří, jako ČSSD, kapitalismus jen opatrně vylepšují, i když i za to - zaplaťmarx.
PhDr.Josef Heller, CSc., Centrum strategických a teoretických studií ÚV KSČM
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
