My, co si občas přece jenom ještě něco pamatujeme, máme dosud v živé paměti, jak ve své předvolební kampani ostře útočil na muslimské státy, jako podporovatele mezinárodního terorismu a obviňoval svou soupeřku Hillary z financování její volební kampaně arabskými ropnými šejky, konkrétně Saudskou Arábií. (Ne, že by obě tvrzení neměla jistý reálný základ.) Pak, po svém překvapivém vítězství, jako jeden z prvních svých ediktů, vydal omezení vstupu do USA občanům šesti, převážně muslimských zemí.

Kde ty loňské sněhy jsou! Na summitu 55  arabských a muslimských zemí právě v saudskoarabském Rijádu, otočil svou rétoriku o 180 stupňů. Říši mocných Saudů označil za skvělou zemi a zmínil obchodní spolupráci s „úžasnými přáteli a  spojenci“. To prosím, není příznak stařecké demence nebo nějaké choroby napadající šedou kůru mozkovou. To je důsledek stavu, kdy na stole leží k podpisu dohoda o investicích ve výši 400 miliard dolarů, z toho dodávky amerického zbrojního průmyslu ve výši 100 miliard dolarů.

Za tyhle prachy se může stát přítelem už opravdu každý. I takoví Saudové, kteří ve své zemi uplatňují tu nejrigoróznější formu práva šaríja, kteří ve velké míře uplatňují trest smrti, když popravy jsou velkým veřejným divadlem a kteří jsou jedním z největších „vývozců“ muslimské ideologie do světa a do Evropy zvláště. Za jejich peníze rostou stovky mešit po Evropě a skrytě i u nás.