Jakmile však druhé kolo senátních voleb ukázalo, že většinový systém stále dokáže plnit roli bariéry proti komunistům, popřípadě proti jiným extrémním stranám, hysterie vyvanula. O tom, kdo vládne v krajích, stejně dle sociologických průzkumů lidé příliš nevědí, a případného zapojení komunistů do krajských vládních koalic si tudíž třeba ani moc nevšimnou.

Což však neznamená, že problémy, které úspěch KSČM v letošních krajských volbách signalizoval, opadaly jako podzimní listí.

„My Rusové najdeme nějakou lepší formu národní svobody než umělý střet stran – který je nežádoucí, protože je to střet, a opovrženíhodný, protože je umělý. Je na nás, Rusech, abychom objevili lepší cestu,“ říká jedna z hlavních hrdinek románu Josepha Conrada Před očima Západu.

Vyšel v roce 1911, nový český překlad přesně sto let poté, a autor, anglický spisovatel polského původu, se v něm zaměřil na psychologii i charaktery ruských revolucionářů. Diagnostikoval je jako osoby z hlediska západního člověka vyšinuté, neboť jejich povahy se skládaly z takové směsi idealismu až pseudomysticismu s pragmatickým cynismem, jaká se na západ od Ruska prakticky nevyskytovala.