Josef Reiman: Kde se v naší společnosti vzalo tolik agrese i lhostejnosti?

23.12.2011 9:18 | Zprávy
autor: Josef Reiman

Včera jsem se vracel domů autobusem MHD. Na stanici Dobročovická jsem vystoupil a zděsil mě pohled na vykopané skleněné výplně na zastávce. Kdo to asi udělal a proč? Hraje v tom roli nedaleká restaurace a herna s nonstop provozem? Nebo je to projev nespokojeného cestujícího?

Josef Reiman: Kde se v naší společnosti vzalo tolik agrese i lhostejnosti?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Násilí ve Varnsdorfu

Nebo tuto agresi způsobil alkohol či drogy? Kdo byl ten silák, nebo siláci kteří tím vyjadřovali svou nenáladu a agresivitu? Že by frajeřina? Mladí nebo staří? Prostě byli to naši spoluobčané. Druhý den byla zastávka opatřena novými výplněmi. Uvědomuje si pachatel že tu škodu musíme zaplatit my všichni?

Ve své většině tvoří naši společnost celkem slušní,pracovití a dobrosrdeční lidé. Je zvláštní, že to vcelku nikdo nebere na vědomí, nebo co je lepší, všichni to považujeme za samozřejmé. Ostatně žijeme ve středu civilizované Evropy a snažíme se vyrovnat i se skutečností, že především ve velkých i větších městech potkáváme čím dál více lidí z celého světa. Jak se asi oni dívají na nás?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

Proč na ruské občany uplatňujete jiná pravidla?

Vy na jednu stranu říkáte, že se nemáme točit v kruhu, přenášet staré viny na nové generace. Máte pravdu, i já si to myslím. Ale proč se podle toho nestavíte třeba k Rusům? Netvrdím, že jim máme dávat azyl jen tak, každého, kdo o něj požádá, je třeba důkladně prověřit bez ohledu na národnost, u Rusů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Joukl: Plýtvání jako hnací síla tržního hospodářství

12:16 Zdeněk Joukl: Plýtvání jako hnací síla tržního hospodářství

Nikdy se tak neplýtvalo, jako v poslední době, a pamatuji toho již hodně. Věci se vyhazují při sebem…