Unijní Evropa, která si zvyklá na vcelku vysoký životní standard musela připustit, že je třeba šetřit.Poslední roky poznamenané krizí amerických bank a posléze nepříznivou ekonomickou situací některých států, členů eurozóny, které se vlivem rozpočtové nekázně a zkreslovaním hospodářských výsledků dostaly do velmi těžké finanční situace, teď řeší budoucnost Eura jako jednotné evropské měny. I přes tvrzení našich finančníků a ekonomů, že tato počínající krize nezasáhne zdravé české finance, vtáhla i naši republiku do soukolí začínající finanční krize. Jak je vidět tak odpovědných, nebo spíše prozíravých politiků není zase tak mnoho, protože vynecháme-li skeptiky kteří budou protestovat vždycky a proti všemu, bez ohledu na objektivní skutečnosti, dojdeme k rychlému závěru. Jednotná měna je v krizi a brzo skončí, státy se vrátí k národním měnám, a naši škarohlídi budou mít zadostiučinění.
Jenže ono to zase tak jednoduše nepůjde. Pokud Evropané tuto situaci nevyřeší, je před námi krize, kterou republika nepamatuje od třicátých let minulého století. Nutně se sníží produkce ve všech oblastech výroby. Klesne tím pádem hrubý domácí produkt k nule, budou se zavírat továrny, průmyslové podniky a obchody. Bude se propuštět z práce. Pokud bude Euro ve své hodnotě oscilovat, budou se tyto změny násobně projevovat i na české koruně. Stejné to bude i s výkyvy životní úrovně. Pokud klesne v bohatých evropských státech, oč těžší bude její pokles v české, malé ekonomice, která je odkázaná na produkci firem, které již nejsou v českých rukou a na nichž se ještě výrazněji projeví špatná hospodářská situace v mateřských zemích a tím také neregulovaná a státem neovlivnitelná cenová politika. Naši lokální patrioti umí tuto situaci vykreslit velmi barvitě. Jenže Evropa je silná a je v její moci současné těžkosti překonat. Bude zájmem představitelů všech dotčených zemí udělat vše proto, aby dluhy byly sanovány a ekonomika zase nabrala dech a vrátila lidem jistotu a s ní stabilní Euro.
Co si však počneme my jestli nám potom Evropa nepomůže jen kvůli tomu, že jsme váhali s poskytnutím finanční pomoci do MMF v částce 90 miliard korun? Zastaví dotace do regionálních operačních programů? Dost na tom, že koruna už teď klesá v kurzu proti Euru i Dolaru, zvýší se nám DPH, zboží zase podraží a naše nominální příjmy se sníží. Bude ta očekávaná úroveň k přežití, nebo přežije jen těch horních pár desítek tisíc? Již před několika léty nám doporučoval pan profesor Švejnar, abychom přešli co nejrychleji k Euru. Byla tedy chyba že jsme jej tehdy neposlechli jen proto, aby nám nikdo z evropských patronů nenakoukl pod naší finanční pokličku a nenašel tam haldu peněz o kterých nikdo kromě jejich majitelů nemá přehled? Nenašly by se tu finance o kterých se dá bez okolku říci že nejsou čisté? To by se asi naši páni milionáři divili až by nám Evropa řekla jakou představu má o budoucnosti české měny. Nechtěla by třeba po nás podobnou reformu ke které u nás došlo v roce 1953. To by asi u nás spousta lidí ze dne na den zchudla. Takže myslím že tím, že přispějeme požadovanou částkou jistě nemůžeme nic ztratit, protože padne-li Evropa,padneme i my.Nyní máme vratkou měnu a naši boháči konta v zahraničí(i v těch odsuzovaných Eurech nebo švýcarských francích a dolarech). Potom nám zůstanou jen oči pro pláč a jim zdání falešné suverenity.
Reiman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman
