Karel Hvížďala: Norsko po atentátu a román Smrtelný

27.08.2011 12:05 | Zprávy

Norsko po teroristickém atentátu, při kterém v Oslu bylo zabito 22. července 2011 osm lidí a na nedalekém ostrově 69, dodnes truchlí. Mezi truchlícími je i osmatřicetiletý spisovatel Thomas Enger, který krátce před hrůzným činem atentátníka zveřejnil svou první knihu.

Karel Hvížďala: Norsko po atentátu a román Smrtelný
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

Enger vydal knihu sice již v roce 2009, ale teprve po 22. červenci se stal bestsellerovým autorem, protože jeho fikce se po tomto hrůzném činu přiblížila skutečnosti. Čtenáři v jeho románu hledali odpověď na to, co se vlastně stalo. Navíc Skandinávci milují své kriminální autory, protože v jejich pohádkově nevinné krajině odkrývají čtenářům netušené propasti.

Spisovatel Enger vylíčil v knize Smrtelný příběh ženy, která byla zavražděna. Vše nasvědčuje tomu, že se tak stalo proto, že ztratila čest. Jako podezřelý je zatčen její přítel, muslim. Novinář, který se s případem blíže seznámí, však této verzi přestane věřit a začne na vlastní pěst hledat skutečného vraha. Při pátrání narazí na zatrpklost a pozůstatky dřívějších křivd mnohých spoluobčanů, ale zároveň postupně se seznamuje i s paralelním světem emigrantů. Jedna z postav, mladá Norka, se ptá: Co se stane s Norskem, když islamští extrémisté dostanou povolení se v naší zemi usadit a prosadí tady své zvyky a zákony? To pak bude jedno, jestli jsme Norové nebo muslimové? Co si myslíte, jak potom bude vypadat Oslo za třicet, čtyřicet let? Pravděpodobně všichni skončíme jako muslimové, budeme indoktrinovaní a slepě poslušní."

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Hvížďala

Mgr. Jan Berki, Ph.D. byl položen dotaz

peníze pro obce

Jsem pro, aby o více věcech mohli rozhodovat obce. Podle mě si vedou téměř vždy líp než stát. Ale dáte těm obcím také více peněz, třeba na to aby mohli financovat provoz škol? Protože, když ne, kde na to mají brát, co když nebudou mít kde a se školstvím to půjde ještě více z kopce než do teď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: