Román podle Kundery je to, co Descartes ve Druhé meditaci nazývá "myslící věc": věc, která pochybuje, vnímá, chápe, tvrdí, chce, nechce, představuje si a také cítí. Evropský román nabízí problematickému člověku, jejž zrodila renesance, nenahraditelný prostor k meditaci o jeho existenci ve světě... 

Tohle všechno mi proběhlo hlavou, když jsem si vzpomněl, že prvního apríla bylo autorovi legendárního Žertu z roku 1967 čtyřiaosmdesát let. Říkal jsem si, kdybych věřil na horoskopy, kterými se ostatně Kundera chvíli pod pseudonymem živil na začátku sedmdesátých let, když nesměl publikovat, že osud plný žertů a paradoxů mu vepsaly sudičky do života hned, jak přišel na svět.