Soudce může rozhodovat podle svého svědomí, nebo podle zákona. Měl by respektovat zákony matematiky, přírodních věd, i nejnovější poznatky z lékařských, technických a jiných věd. Ve sporech o pravomoc rozhodování pracovníků ve státní nebo vojenské službě, by každý soudce měl respektovat hierarchické uspořádání společnosti. Státní zástupci jsou státními úředníky, kteří podléhají ministru spravedlnosti.
V našem systému se stává, že si právní předpisy odporují. Nejčastěji v aplikaci nového Občanského zákoníku. I takové případy musí rozhodnout soud.
Náš právní systém je založen na dvoustupňovém soudnictví. Každý občan má právo na rozhodnutí dvou soudců. Ústava jednoznačně stanoví, že žádný soudce nesmí ohrožovat rozhodnutí jiného soudce.
Soud II. stupně by měl mít povinnost zkontrolovat po věcné i procesní stránce rozhodnutí soudu I. stupně. Rozhodnutí soudu I. stupně může napravit. Právo vracet rozhodování soudu I. stupně nemá oporu v Ústavě, protože zákonný soudce soudu I. stupně již rozhodl, a tím přestal být zákonným soudcem. Tak by byla zajištěna osobní zodpovědnost každého soudce.
Jestliže soud rozhoduje spravedlivě (vynáší pravdivé výroky), je lhostejné, která strana sporu se na soud obrátí. Je-li A žalující stranou, soud vynese výrok vůči straně A. Z toho plyne, že výrok vůči straně B bude opakem výroku vůči straně A. Tato empirická zkušenost byla uzákoněna již v právních předpisech za Rakousko-Uherska takto: Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje.
Rozhoduje-li soudce podle zákona, který respektuje matematické zákony, výrok musí být ve tvaru příčina – důsledek. V matematice se tomu říká implikace. Rozhodnutí soudce musí být obsahově identické ve vztahu jak k žalující straně, tak k žalované straně. Čili musí platit také obrácená implikace. V matematice se takovému vztahu říká ekvivalence. Výrok i opak výroku musí být výroky pravdivé. Přesný matematický popis je uveden na adrese: http://www.matematika.cz/pravdivost-formuli a není k němu třeba nic dodávat.
Zákonodárci si zvykli s každým problémem, který nedokážou vyřešit jednáním ve sněmovně, obracet se na ÚS. Když se jim zdá, že přijaté zákonné opatření poškodí některou skupinu občanů, pak se také obracejí na ÚS. Úsměvné je, když chtějí po ÚS, aby přiměl opozici, nebo většinu, aby dodržovala předpisy, které si sami zákonodárci stanovili (jednací řád). K takové činnosti opravdu není třeba ÚS. Z ÚS se stal dovolací soud, který Ústavu porušuje tím, že vydává rozhodnutí hospodářského charakteru, za které nenese odpovědnost. Zasahuje do moci výkonné.
V současnosti někteří soudci nerespektují zákony matematiky ve svých výrocích. Vynášejí nepravdivé (lživé) výroky a neřídí se literou Ústavy. Proto soudní procesy trvají desetiletí a ministr spravedlnosti se musí veřejně omlouvat, protože některé procesy neproběhly podle zákona.
Psali jsme:
autor: PV
