Role právníků byla v přechodném období důležitá. Nová republika se musela jevit jako právní stát. Ústava byla přijatá ve formě, kterou měla za První republiky. Ale soudní postupy byly a stále jsou uplatňovány takové, jako v totalitě. „Občanský soudní řád“ byl, a stále je, nejdůležitější předpis, podle kterého „občané s právnickým vzděláním“ postupují. Nejenom advokáti, ale také soudci. Za totality soudci soudili na základě „vědeckého poznání, že dělnická třída zvítězí na celém světě“. A soudí se tak stále, s větším či menším úspěchem. Právníci v zákonodárném sboru tuto skutečnost sice veřejně nepřiznají, ale v praxi rozhodně a důsledně uplatňují.

Zásahy státních zástupců do justice jsou fatální. Požadovat po zákonodárcích, aby se vyjádřili k některým činnostem svých kolegů a jiných bezúhonných občanů, je překročení pravomocí státních zástupců. Skutečnost, že se zákonodárci takovými požadavky zabývají, je ukázka nepochopení dělby moci výkonné a zákonodárné. Zákonodárci mají přesně definovanou imunitu. Hodnotit problematické činy své, nebo jiných svobodných občanů, v žádném případě zákonodárcům nepřísluší. To je popření dělby moci mezi moc zákonodárnou a soudní.

Státní zástupci byli za totality zařazení do pravomocí ministra spravedlnosti, kde zůstali i nadále. Ani jeden soudce nebo prokurátor nebyl za své činy v totalitě potrestán.

Občané, kteří získali vzdělání právnického směru za socialismu, nastoupili do odpovědných funkcí ve státní správě a do justice. Samozřejmě i do zákonodárného sboru. Nové zákonné normy se neustále tvoří takovým způsobem, aby prebendy ze soudních sporů plynuly do kapes "občanů s právnickým vzděláním". V tomto duchu jedná celá justice. Státní prostředky se věnovaly budování nových soudů, včetně nových justičních paláců. O nějaké efektivitě státního hospodaření se nikdy justice nestarala. Zdroje byly.

Ministři své funkce zaměřili hlavně na to, aby se naplnily stranické pokladny. Zákonodárci nepostavili KSČ mimo zákon. Nyní nastává situace, kdy se KSČM jeví jako státotvorná strana. Stávající soudci mohou rozhodovat podle právních předpisů, platných za totality. Ještě stále slyšíme, že soudci musí rozhodovat podle "závazného právního názoru". Zákonodárci schválili nový "Občanský zákoník", který vnesl do justice další možnosti, jak ovládat svobodného občana. Nechali v platnosti části Občanského soudního řádu, který umožňuje soudcům ignorovat předložené důkazy. Dokonce lze soudcem změnit žalobní návrh. Tak stupidní skutečnost mohou připustit pouze zaslepení zákonodárci.