V důsledku tohoto radikálního opatření se pak z tureckého území vzlínající proud migrantů přesu­nul směrem k bulharské hranici. Což přimělo Bulharsko k rozhodnutí zabezpečit lépe svoji hranici s Tureckem tím, že ji rovněž obežene plotem, který by pevninský příval imigrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky zastavil. Výstavbou plotu se bulharské úřady zároveň sna­žily EU přesvědčit, že si zaslouží přijetí do Schengenského prostoru. Neboť jedním z důvodů, proč Unie žádost Bulharska odmítala, byly „nedostatečně zabezpečené hranice“. Ovšem to Bulhaři ještě netušili, že výstavba jejich plotu bude podle lídrů Evropské unie v rozporu s „evropským humanismem“ a v přímém rozporu s názorem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jak totiž prohlásil Erno Simon, mluvčí UNHCR, má každá evropská země sice právo chránit své hranice tak, jak považuje za nutné, zároveň však musí „zajistit, aby lidé prchající před válkou a pronásledováním neměli v cestě žádné překážky“.

Podobně se letos v létě na jižní hranici se Srbskem rozhodlo svůj plot vybudovat Maďarsko. Ma­ďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tuto koncepci ochrany hranic před Ev­ropskou komisí obha­joval tím, že maďarský plot není jen obdobou toho, jenž byl v minulosti vybu­dován mezi Spojenými státy a Mexikem, ale že podobné ploty v Evropě již existují na řecko-tu­recké a bulharsko-turecké hranici, ale i kolem španělských měst v severní Africe. I když se u nás o tom moc nemluví, do Španělska, které je pro migranty další vstupní bránou do Evropy, se afričtí „běženci“ kromě cesty po moři dostávali i po pevnině. Španěl­sko problém s ilegálními migranty u dvou autonomních en­kláv na severu Afriky, tedy měst Melilla a Ceuta, řešilo průběžně zdokonalo­vanými ploty. Neboť v okolí obou španělských enkláv v divokých táborech přebývá podle současných odhadů až 80 tisíc migrantů ze subsaharské Afriky, kteří se neustále pokouší proniknout do Ev­ropy bez nutnosti pře­konávat Středozemní moře. I když třeba Melillu od Maroka odděluje v loňském roce dostavěný trojitý, sedm metrů vysoký plot s ostnatým drátem, přesto houf afrických migrantů již dokázal, potom co zaútočil kamením a kovovými tyčemi na marockou pohraniční stráž, zdolat i takovouto údajně ne­překonatelnou bariéru.

Popravdě řečeno, proud migrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky však díky plotům do Evropy dnes přitéká prakticky jen mořskou cestou. Přičemž největší masy migrantů míří ke břehům řeckých ostrovů, odkud pak pokračují do střední Evropy. Podle agentury Reuters však minulý týden v případě jednoho z aspektů masové migrace došlo k zásadnímu zvratu: Slovinsko poprvé začalo bránit ekonomickým migrantům v přechodu svých hranic. K tomu mluvčí slovinské policie Drago Menegalija uvedl, že „v uplynulých dnech přicházelo stále více lidí, o nichž máme důvody věřit, že jsou ekonomickými migranty." Podle jeho slov tak budou do Slovinska nadále vpouštěni pouze migranti ze zemí „kde se válčí“. Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović pak agentuře Reuters potvrdil, že Slovinsko skutečně začalo vracet imigranty, které odmítá vpustit na své území.