Není sporu o tom, že vyšetřovací komise může provádět výslechy, ale její práva jsou limitována mezinárodními závazky České republiky i vlastními předpisy České republiky.
Pravomoc vyšetřovací komise není neomezená. Podrobnosti o povinnosti svědčit, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, právu odepřít výpověď, o nároku na svědečné a o právech a povinnostech svědka stanoví jednací řád vyšetřovací komise (§ 48 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.).
Svědci smí být dotazováni i na skutečnosti tvořící předmět utajení podle zvláštního zákona (zákon č. 412/2005 Sb.). Ustanovení zvláštního předpisu o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět utajení podle zvláštního zákona a o zprošťování této mlčenlivosti se při výslechu svědka před vyšetřovací komisí neužije (čl. 13 jednacího řádu vyšetřovací komise). Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti nemá význam.
Svědek ale nesmí být vyslýchán tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou, nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl zproštěn této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má (například za určitých okolností i obchodní tajemství obchodní společnosti z doby, kdy v ní působil atd.). Zákaz výslechu se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, ohledně kterého má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona (čl. 14 jednacího řádu vyšetřovací komise).
Právo odepřít výpověď je v jednacím řádu upraveno v podstatě shodně jako v § 100 odst. 1, 2 trestního řádu Je upraveno (v čl. 27 jednacího řádu vyšetřovací komise), rovněž jednací řád upravuje předvolání a předvedení svědka, a to v podstatě opět zcela shodně jako v trestním řádu. V zásadě každý má právo odmítnout výpověď, pokud by jeho výpověď mohla vést k jeho trestnímu stíhání.
V praxi z práv a povinností svědka vyplývá následující:
- Svědek se musí dostavit k vyšetřovací komisi, je-li předvolán.
- Svědek již obsahově sdělil, že nechce vypovídat a proč, v zásadě lze dovodit, že je to v souvislosti s rizikem případného trestního stíhání, ale toto neučinil před komisí. Je však zřejmé, co by před komisí řekl. To by před případným opětovným rozhodnutím o výslechu měla komise zvážit a nejednat tak neprofesionálně, jako když nedoručovala Bakalovi do jeho datové schránky, přestože údaje o ní jsou na internetu veřejně dostupné.
- Nedostaví-li se svědek dobrovolně, může být předveden.
- Dostaví-li se dobrovolně či po předvedení bude muset být poučen o svých právech.
- Po svém poučení může svědek sdělit, že využívá svého práva nevypovídat, případně se odvolat na ochranu obchodního tajemství atd., pokud přichází do úvahy.
- Zatímco argumentace rizikem trestního stíhání bude asi muset být přijata, argumentace obchodním tajemstvím může být sporná, byť asi též úspěšná. Lepší pro něj je však použít dva argumenty než žádný.
- Po tom, co se svědek odvolá na své právo nevypovídat, nebude moc být vyslýchán k okolnostem, které by mohly vést k jeho stíhání, tj. fakticky nebude moc být vyslýchán téměř k ničemu a výslech bude bez získání informací ukončen.
- Po ukončení pravděpodobně zbytečného výslechu svědek požádá o úhradu nákladů a ušlého výdělku, který může být i značně vysoký.
- Předseda komise rozhodne o náhradě nákladů a ušlého výdělku a svědek může kamkoliv pokračovat, a to i na dovolenou v České republice do značné míry financovanou z peněz České republiky.
- Komise bude moc konstatovat, že jej vyslechla a užitek z tohoto „výslechu“ bude mít pouze …
Pro bližší orientaci níže uvádím zásadní ustanovení jednacího řádu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která se vztahují k této věci:
Jednací řád vyšetřovací komise, který je přílohou č. 1 k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny stanoví:
§ 5
Základní zásady jednání komise
...
(2) Jednání komise je veřejné. Usnese-li se komise, že její jednání nebo jeho část je neveřejné, účastní se jej jen její členové. Jiné osoby, zejména ty, jejichž jednání komise vyšetřuje, svědci, znalci, tlumočníci, jakož i další odborní a administrativně techničtí zaměstnanci se účastní nebo jsou přítomni neveřejného jednání komise jen s jejím souhlasem, nebo stanoví-li tak zákon.
...
(5) Komise postupuje při vyšetřování tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, z něhož by mohla při rozhodování vycházet. Komise zjišťuje se stejnou pečlivostí všechny okolnosti vyšetřované věci a k jejímu objasnění provádí důkazy z vlastního i jiného podnětu.
(6) Členové komise hodnotí důkazy týkající se vyšetřované věci podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém zvážení všech okolností, a to jednotlivě i v jejich souhrnu.
(7) Výpověď osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, nezbavuje komisi povinnosti přezkoumat všechny okolnosti vyšetřované věci.
(8) Jednání před komisí je ústní.
...
(10) Komise poučí svědka, znalce, popřípadě jinou osobu v každém období vyšetřování o jejich právech a povinnostech; komise umožní uvedeným osobám uplatnění jejich práv.
§ 6
Poskytování informací
(1) V případě neveřejného jednání informuje komise veřejnost o své činnosti zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků. Přitom dbá, aby neohrožovala objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, která má být vyšetřena, a o osobách účastnících se vyšetřování neuveřejňovala údaje, které přímo nesouvisejí s vyšetřovanou věcí nebo které by jim mohly způsobit bezdůvodnou újmu.
...
(3) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.
Svědci
Povinnost svědčit
§ 12
Každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o věci, která má být vyšetřena, nebo o okolnostech důležitých pro vyšetření této věci.
§ 13
V rámci neveřejného jednání nebo jeho části smí být svědci dotazování i na skutečnosti tvořící předmět státního tajemství. 2) Ustanovení zvláštního předpisu o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní tajemství a o zprošťování této mlčenlivosti 3) se při výslechu svědka před vyšetřovací komisí neužije.
§ 14
Zákaz výslechu
(1) Svědek nesmí být vyslýchán tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl zproštěn této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(2) Zákaz výslechu podle odstavce 1 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona.
§ 15
Právo odepřít výpověď
(1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve věci osoby, jejíž jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení přímém, její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh; jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li výpověď, která se jich týká, odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k němuž je svědek v tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
Výslech svědka
§ 16
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k osobě, jejíž jednání komise vyšetřuje, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu přiměřeně podle § 55 odst. 2 trestního řádu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. …
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a k osobám, které se účastní jednání, a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti, které uvádí.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.…
§ 17
Rozhodnutí komise, která neshledala důvod k sepsání protokolu o výslechu přiměřeně způsobem uvedeným v § 55 odst. 2 trestního řádu, je konečné.
§ 19
Svědečné
(1) Svědek má nárok na náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku. Nárok zaniká, neuplatní-li ho u komise do tří dnů po jeho účasti na jednání komise nebo poté, co mu bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být svědek upozorněn.
(2) Náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku určí předseda komise.
Předvolání a předvedení
§ 27
(1) Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení musí být svědek v předvolání upozorněn. O předvedení požádá komise příslušný policejní orgán.
Karol Hrádela
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
