Krize eura, vzniklá kolem Řecka, žádného vnímavého pozorovatele překvapit nemohla. V plné nahotě a s jistou neodvratností demonstrovala, že EMU není ideální měnovou zónou, že její heterogenita je přílišná, aby se to neprojevilo při prvním větším ekonomickém otřesu, a že politické nástroje, které by zabezpečily hladké finanční transfery, nebyly při vší míře unifikovanosti a spoutanosti EU na tento problém předem připraveny a musejí se tvořit až nyní za pochodu, což je vlastní bezprostřední příčinou bruselské nemoci zvané Řecko.

Jestliže sama krize byla předvídatelná a pouze se nevědělo, kdy se naplní kritické množství vnějších globálních ekonomických otřesů, odehrálo se tady vůbec něco zajímavého, komentovatelného, analyzovatelného nebo dokonce překvapivého za oněch posledních pět let?