Většinou sem těmito nebojím se říci lháři označován za tzv. „stalinistu“, který odmítá jakoukoli kritiku minulého režimu a tvrdí, že komunisté se nikdy nedopustili žádné chyby. Není to pravda! Celou dobu pouze tvrdím, že většina tzv. obětí komunismu (aspoň tady u nás v České republice), kolaborovala s nacisty, spáchala majetkovou, nebo jinou trestnou činnost, nebo v rámci svého přesvědčení, případně za finanční odměnu vynášela informace na tehdy k naší zemi nepřátelský západ.

Uznávám a věřím tomu, že komunisty byli odsouzeni i nevinní lidé a každého takového člověka je mi ze srdce líto. Někteří byli odsouzeni omylem, jiní z nějaké osobní msty lidmi, kteří se stali komunisty z vypočítavosti a nikoli z přesvědčení. Takové lidi bohužel najdeme zatím v každé společnosti, ať již komunistické, nebo kapitalistické, či jakékoli jiné. K nespravedlivému trestu, byla odsouzena i velká skupina lidí z řad komunistické strany, kterou záměrně pošpinili západní tajné služby, které si přáli vnést rozkol mezi samotné komunisty a využít procesů k pošpinění jejich obrazu.

Nevěřím tomu, že komunisté se dopustili tady, nebo v Sovětském svazu jakéhokoli záměrného masového vyvražďování svých názorových odpůrců, fámy, které píší někteří antikomunisté o ukrajinském hladomoru, jsou statistickým nesmyslem, co se týká počtu obětí a co se týká jeho příčin, jsou z jejich strany záměrně opomíjeny faktory jako zbídačení země po první světové válce, revoluci, občanské válce a v neposlední řadě po vojenské intervenci 14 kapitalistických zemí do SSSR.

Dalším zcela cíleně utajovaným faktorem je okupace velké části Ukrajiny polskou armádou a zabíjení hospodářských zvířat a pálení úrody velkostatkáři, kteří bojovali tímto způsobem proti budování kolchozů. Málokdo z těchto rádoby historiků Vám také poví skutečnost, že první co komunisté po revoluci udělali, bylo zrušení trestu smrti a udělení milosti carským důstojníkům za slib, že nepozvednou zbraň proti bolševikům a Sovětskému svazu (což o pár měsíců později 90% z nich porušilo a přidalo se na stranu invazních vojsk 14 kapitalistických zemí). Není se tedy čemu divit, že po této události, která stála život cca 1.5 milionu sovětských občanů, později došlo k trestům a čistkám v řadách důstojníků, kteří zradili svou zem a porušili přísahu (vlastizrada se tehdy všude na světě trestala smrtí, nebo dlouholetým vězením).

Komunistům a nejvíce pak Stalinovi je totiž ve skutečnosti západem zazlíváno to, že dosáhli mnoha vojenských vítězství, porazili feudály, kapitalisty i nacisty a za Stalina dosáhli 30% ročního nárůstu HDP. Celkově, se komunistům v Sovětském svazu od revoluce do smrti Stalina podařilo z původních 13% HDP oproti USA dosáhnout 80% a stali se druhou nejsilnější ekonomickou velmocí světa. Vojensky ve spojenectví s Čínou dokonce dosáhli strategické a početní převahy a jediným trumfem USA tehdy byla atomová bomba, kterou aby ukázali světu svou sílu, Američané vyzkoušeli na civilistech při bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki. Navíc se Sovětskému svazu povedlo vymanit ze své původní izolace a vybudovat velké a silné socialistické společenství (které později začalo stagnovat vinou revizionistického odklonění od původních marxistických principů).