Hospodářská komora České republiky (HK ČR) je přesvědčena, že loterní byznys není a nikdy nebude podstatnou částí české ekonomiky, a vnímá diskutabilní společenskou reputaci tohoto byznysu, nicméně je přesvědčena, že při regulaci jakéhokoliv legálního podnikání – a tím hazardní průmysl nepochybně je – by měl stát postupovat systémově a racionálně. Legislativní aktivity v souvislosti s novelou navrženou panem poslancem Volným lze však takto označit jen stěží.

Projednání návrhu pana poslance Jana Volného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, zařazené na pořad 34. schůze Poslanecké sněmovny, svolané na minulý čtvrtek, bylo přerušeno na neurčito. Mezitím ministerstvo financí modifikovaný návrh této novely předložilo ad hoc na schůzi vlády, a ta jej včera schválila. Lze očekávat, že spolu s předložením do sněmovny teď již vládního návrhu novely bude „ukončen“ samostatný legislativní život novely poslanecké. Již v červenci tohoto roku u příležitosti projednávání novely pana poslance Volného v prvním čtení se HK ČR vymezila proti nesystémovému přístupu k regulaci hazardu. Za velmi diskutabilní jsme považovali a považujeme přijetí účelové novely platného zákona o loteriích, která by pro jediný rok zakotvila speciální zvýšení stávající odvodové zátěže podnikání v oblasti loterií. Dnešní zátěž byla nastavena úplně novým způsobem teprve před 3 lety a podle názoru HK ČR v praxi funguje. To vše za situace, kdy je sněmovnou souběžně projednávána úplně nová komplexní regulace hazardu, která by měla od 1. ledna 2017 nastavit dlouhodobá pravidla pro loterní průmysl. Takový postup je v rozporu se zásadou legislativní zdrženlivosti a značně relativizuje deklarované obecné úsilí vlády o stabilitu právního prostředí. Sám mandát k návrhu na zvýšení daňového zatížení loterního průmyslu je sice dán koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády, je však otazné, zda naplněním tohoto mandátu není právě až transformace stávajícího loterního odvodu do daně z hazardních her, obsažená ve zmíněné nové komplexní regulaci hazardu.

Je zvláštní, že rezervovaný přístup k původnímu návrhu pana poslance Jana Volného vyjádřila sama vláda, když k němu zaujala jen neutrální stanovisko. To však na druhé straně vládě paradoxně nevadilo, aby do návrhu státního rozpočtu na rok 2016 napevno započítala i 2 miliardy korun dodatečných příjmů, které by měl tento poslanecký návrh přinést. Což samozřejmě přivádí vládu do fiskální pasti, kdy musí na půdě sněmovny usilovat o nějaké zákonné zajištění doplňkových zdrojů. Za pozoruhodné lze mít matematické cvičení, když se v aktuálním vládním návrhu oproti vlastní poslanecké iniciativě změnily sazby odbodu a rozpočtové určení jeho výnosu tak, aby se výsledek opět přesně trefil do oněch už od jara odhadovaných 2 miliard.

HK ČR poukazuje na zcela odlišnou filozofii jak původního poslaneckého návrhu, tak nejnovějšího vládního návrhu od dlouhodobě deklarované pozice ministerstva financí v daňové politice, která je obsažena např. v návrhu zákona o evidenci tržeb, totiž že je principiálně správnější nejprve vybrat daně od těch, kteří před svou povinností unikají, a teprve druhoplánově (jestli vůbec) uvažovat o zvýšení daňové zátěže těch, kdo již dnes své povinnosti plní. Oba návrhy novely stávajícího zákona ponechávají ilegálním provozovatelům hazardních her výsadu daňových prázdnin, zvyšuje loterní odvody jen podnikatelským subjektům, které oficiálně podnikají v mezích současných pravidel. Stínový, zejména internetový, loterní byznys by měl být zdaněn až počínaje rokem 2017 v důsledku předpokládaného přijetí paralelně projednávaného nového zákona, nikoliv schválením dílčí novely pro rok 2016.

Přes uvedené výhrady k návrhu pana poslance Volného HK ČR oceňuje, že neměl ambici pouštět se do sporných odborných diskuzí ohledně diferenciace sazeb pro jednotlivé typy hazardních her – respektuje jen schéma jednotné procentuální sazby nastavené v roce 2012. Podrobná rozprava o možné diferenciaci sazeb se totiž předpokládá až při projednávání nového zákona. Oproti tomu vládní návrh sazby nejenom zvyšuje, ale rozšiřuje také nůžky mezi zatížením jednotlivých her.

Paradoxní je, že sněmovna souběžně projednává další návrh novely loterního zákona z pera pana poslance Bartoška (hypoteticky také jen pro rok 2016), která je naopak plně v souladu s daňově rozpočtovým krédem ministerstva financí, protože cílí v první řadě na ty, kteří před svou odvodovou povinností unikají, a případné řešení adekvátní výše sazby ponechává až na komplexní zákonnou úpravu. Kromě toho se Bartoškův návrh vypořádává s neslučitelností stávajícího zákona s právem EU a je v uvedeném smyslu v souladu s cíly komplexního vládního návrhu nové regulace hazardu. Nicméně i k této poslanecké iniciativě vláda zaujala jen neutrální stanovisko a lze předpovědět, že osud této iniciativy bude po předložení vládního legislativního návrhu rovněž zpečetěn.

HK ČR doporučovala a doporučuje ponechat stávající právní úpravu loterních odvodů a otázky jejich případného zvýšení řešit až v rámci komplexního balíku zákonů a vyhlášek regulujících hazard. Pokud už změny provádět, potem lze mít za racionální takovou operativní novelizaci stávajícího zákona, která bude předjímat chystanou novou komplexní regulaci hazardu, pokud jde o harmonizaci s právem EU, protože ČR čelí, resp. bude čelit řízením o porušení smlouvy o fungování EU, a to s reálnou hrozbou vysokých sankcí. Na tom nic nemění okolnost, že podobné změny právního prostředí je třeba notifikovat v Bruselu. Pravdou je, že vláda tak mohla postupovat v předstihu již dávno, ale svou váhu má už sám fakt, že členská země probíhajícím legislativním procesem novelizace problémového zákona demonstruje ochotu a dobrou vůli respektovat férový přístup k subjektům podnikajícím na jednotném trhu EU.