Jak na to, popisuje v 21. čísle Literárních novin Aleš Bluma v rozsáhlém materiálu „Hazard s hazardem“. Zatímco v kasinech podléhají výhry přísné kontrole, v hernách nebo v restauračních zařízeních s jednotlivými hracími automaty to neplatí. Jak píše Aleš Bluma, „existují herny, zastrčené vzadu za jinou provozovnou, kde člověk ani živáčka nepotká. Přesto, pokud v průběhu tří měsíců nepřijde kontrola, a ona většinou nechodí, hned je tam najednou hezká výhra“. Systém je jednoduchý, konstatuje Aleš Bluma v Literárních novinách: „Milionky si přinesete s sebou, 10 procent dáte majiteli herny, který výhru oficiálně zaregistruje a vydá potvrzení na zbytek. Z herny vycházíte už jako šťastný výherce. Postavíte si vilu a máte vystaráno. Protože se výhra nedaní, nemůže na vás ani finanční úřad a pro policii máte potvrzení z herny“.

Aleš Bluma dodává, že tohle se samozřejmě nedá dělat moc často. Dokázat tenhle zcela legální podvod je ale podle jeho slov velmi těžké. Spíš než návodem k použití je ovšem popsaný mechanismus míněn jako důkaz, jaké díry zejí ve zdejších předpisech, které by měly hazard regulovat. V parlamentu je toho času sice nová předloha, ale je otázka, co vlastně přinese. Podle Josefa Novotného, snad největšího sněmovního bojovníka proti hazardu, zvyšuje nový zákon například limity sázek, hodinových proher a výši všech jackpotů řádově pět- až devětkrát.