Zůstal jsem z toho údaje paf. Sanozřejmě ne z toho, že máte doma tolik knížek, těch máme doma dost mnozí, ale že jste považoval za potřebné - a pro vás i výhodné - informovat veřejnost o jejich počtu. Proč jste to udělal? To jste tím číslem chtěl naznačit, jaký jste vzdělanec? Anebo jaký jste boháč? A jak vůbec víte, kolik těch knížek doma máte? To zaměstnáváte v domě i knihovníka, který vám seznam knih vede? Nebo jste si ty knížky sám spočítal? Ale proč pak, prokrista, tolik námahy s něčím, co nemá žádný smysl – kromě jediného ovšem. Že byste tím číslem chtěl lidi ohromovat. Ale uvažujte -  jaký druh lidí byste tím mohl asi tak ohromit? Lidi s úrovní ne. Ty totiž zajímá, co máte v hlavě, a ne co máte v knihovně. Resp. co všechno se vám z vaší knihovny, ať už velké či malé, do hlavy přemístilo, a ne z jakého počtu knih se tak stalo. Takže tím počtem knih ve vaší knihovně můžete omračovat jedině hlupáky a snoby, co si na vzdělané jen hrají, a ne lidi se symfonií na čele, jak se kdysi vyjádřil Ludvík Vaculík.

V souvislosti s tím, že jste už natvrdo oznámil svou prezidentskou kandidaturu, přemýšlím o tom, jestli si shora řečené sám uvědomujete, či nikoliv? A protože podle všeho platí možnost druhá, přemýšlím i o tom, proč si to neuvědomujete? Nespočívá-li totiž jádro pudla v tom, že u lidí, jimž věšíte bulíky na nos, kolik knížek vám říká pane, předpokládáte totéž myšlení, jaké ovládá i vás? Že totiž očekáváte jejich obdiv k počtu vámi vlastněných knih, protože i vy sám ten počet považujete za něco tak uchvacujícího, že to ani v desíti řádcích interview s novinářem nedokážete mlčet?

Ergo kladívko: Nepatříte tedy vy sám ke stejnému rodu lidí, jako jsou ti, o kterých si myslíte, že budou dvaceti tisíci knihami ve vaší knihovně natolik bez sebe, že i za ně vám v prezidentské volbě dají svůj hlas?