V poslední době se objevují názory a v několika zemích už i hmatatelné trendy, že by papírové bankovky a kovové mince mohly postupně zaniknout. Této vizi poskytl oporu především pokles oběživa v některých vyspělých zemích, zejména Švédsku. Nižší míra využívání hotovosti je v posledních letech patrná i v dalších severských zemích, ať už s vlastní měnou, jako jsou Dánsko či Norsko, nebo v některých zemích platících eurem jako ve Finsku či Estonsku. Navzdory tomu dochází nejen v eurozóně jako celku, ale i většině zemí světa k pokračujícímu nárůstu hotovosti. Na tento trend nemělo vliv ani masové využívání bezhotovostních plateb, a to včetně těch bezkontaktních, ani vznik digitálních měn. Mezi země, kde hraje hotovost velkou roli, tradičně patří i Česká republika. Výše uvedené skutečnosti dokresluje graf 1, který ukazuje, jak se ve vybraných zemích včetně ČR vyvíjel podíl hotovosti na hrubém domácím produktu.

Vývoj podílu hotovosti na hrubém domácím produktu (HDP)
(v procentech; čtvrtletní data; sezónně očištěno)

Zdroj: Thomson DataStream.

Poznámka: Za synonyma považujeme pojmy hotovost, oběživo i peněžní agregát M0. CZ – Česká republika; EA – eurozóna; NO – Norsko; SE – Švédsko; PL – Polsko; HU – Maďarsko.

Proč tedy máme bankovky a mince stále tak rádi?

Přetrvávající popularita hotovosti mezi obyvatelstvem je dána zejména jednoduchostí jeho použití. Při placení bankovkami a mincemi je totiž náš „obchod“ uzavřen: