Na měnový kurz koruny, tedy její cenu vzhledem k ostatním měnám, je možné také nahlížet optikou teoretické makroekonomie. Její součástí jsou modely rovnovážného reálného měnového kurzu, které přinášejí důležitou zprávu pro všechny z nás a zejména pro tvůrce hospodářské politiky. Pro centrální banku je určení míry nesladěnosti měnového kurzu (tj. odchylky aktuálního reálného kurzu od jeho odhadované rovnovážné hodnoty) velmi cennou informací, a to vzhledem k tomu, že měnový kurz může za určitých okolností tlumit dopad šoků zasahujících českou ekonomiku. Reálný měnový kurz a jeho pozice vůči rovnováze zejména určuje cenovou konkurenceschopnost ekonomiky. Je proto také klíčovým parametrem v rámci procesu příprav na budoucí zafixování nominálního měnového kurzu při vstupu do měnové unie (eurozóny).

Otevřeně je nutno přiznat, že odhadovat fundamentální rovnovážnou hladinu reálného měnového kurzu je úlohou komplikovanou a zatíženou řadou nejistot. Centrální banky však považují za žádoucí pravidelně tuto rovnováhu identifikovat s cílem podporovat kvalifikovaná rozhodování o nastavení měnové politiky. Odhad rovnovážného reálného měnového kurzu totiž bere do úvahy jak vývoj nominálního kurzu, tak rozdíl ve vývoji cenových hladin v domácí a zahraniční ekonomice.

Ekonomická teorie nabízí celou škálu metod odhadů rovnovážné úrovně měnového kurzu. My jsme pro odhad využili dva zřejmě nejčastěji využívané přístupy. Prvním je přístup BEER (behaviorální rovnovážný měnový kurz), který zohledňuje množinu klíčových proměnných – ekonomických fundamentů – ovlivňujících dlouhodobý vývoj reálného kurzu. Mezi ně patří například rozdíl v produktivitě práce oproti okolnímu světu, bilance zahraničního obchodu, investice rozšiřující výrobní kapacity ekonomiky apod. Druhým je přístup FEER (fundamentální rovnovážný měnový kurz), jenž je založen na podmínce souběžného dosažení vnitřní i vnější rovnováhy ekonomiky. Vnitřní rovnováha nastává při rovnosti skutečného a rovnovážného (tzv. potenciálního) hrubého domácího produktu, tedy situace, kdy se ekonomika ani nepřehřívá, ani neochlazuje. Vnější rovnováha odpovídá udržitelnému vývoji běžného účtu platební bilance, který odráží především vývoz a dovoz zboží a služeb.