Tam, kde v personalistice není s to zasáhnout centrum, budou moci předvést svoji zásadovost lidé na nejnižší partajní úrovni. To oni čerstvě ponesou odpovědnost za každého lumpa, který se v oranžovém dresu bude hlásit o mandát.  

Jasnější ale už také je rozložení sil v nejvyšších patrech ČSSD. Dvě třetiny nejvyššího stranického orgánu mezi sjezdy odmítly nápad poslance Jeronýma Tejce, aby se sociální demokraté v referendu vyjádřili i ke zdanění církevních restitucí a sektorové dani. Bohuslav Sobotka tak může na chvíli vládnout o trochu klidněji.  

Dusno však bude stoupat s blížícím se sjezdem, který byl svolán na březen příštího roku. Předpokládá se, že se jej zúčastní víc delegátů než obvykle – ovšem zhruba o pár stovek. Nápad, aby bylo delegátů přes tisícovku, se nejspíš realizovat nepodaří. I tak se ale zvýší legitimita zvoleného vedení.  

Bylo by sebevražedné, kdyby se po roce vládnutí sociální demokraté rozhlíželi po jiném předsedovi než Sobotkovi. O to intenzivnější ale bude přetahovaná o místopředsednická křesla.  

Zájemci, kterým tento zářez dosud chybí, a přesto mají slušné šance, jsou především předsedové obou komor parlamentu Milan Štěch a Jan Hamáček. Obhajobu plánují Martin Starec, Alena Gajdůšková a Lubomír Zaorálek.  

Jediné ženě ve vedení ČSSD ale u spolustraníků škodí ústup v bitvě o revizi církevních restitucí. Vedla totiž komisi, která měla přinést, a nepřinesla nápravu. No a ministr zahraničí má problém přesvědčit sociální demokraty, že v ukrajinské krizi není radno podléhat moskevské propagandě.  

O post prvního místopředsedy si pravděpodobně řekne ministr vnitra Milan Chovanec, který by tak zúročil obratný manévr po loňské povolební schůzce s prezidentem. Proslýchá se však, že bude mít soupeře v dalším účastníkovi lánského dýchánku, Jeronýmu Tejcovi.  

Zatímco Chovanec chce Sobotkovi krýt záda, Tejc mu jde, obrazně řečeno, po krku. Byl to ostatně on, kdo se u příležitosti referenda pokusil Sobotkovi zkomplikovat koaliční vládnutí.  

Tejc je ovšem zkušený a obratný politik, který při první porážce neutíká z boje. Není proto překvapením, že to bude nakonec on, kdo po nezájmu jihomoravského hejtmana Michala Haška o místo na špici ČSSD zvedne prapor Sobotkovy vnitrostranické opozice.  

Původně se sice spekulovalo i o některém z hejtmanů, například o jihočeském Jiřím Zimolovi, jenž jako první vyvodil odpovědnost z neloajality vůči lídrovi, ale z praktických důvodů je výhodnější, když vůdce předsedových oponentů pochází z poslaneckých lavic.  

Do sjezdu se může udát spousta věcí, za které budou chtít sociální demokraté Sobotkovi vyčinit. S výjimkou krátké premiérské éry Jiřího Paroubka se vždy našli v ČSSD nespokojenci, kteří za levicových vlád vedli s šéfem kabinetu polemiku, nebo mu rovnou mydlili schody.  

A protože ne každý sociální demokrat chápe, že ke koalici patří i kompromisy, jistě se časem ocitne pod tlakem i Bohuslav Sobotka. Na sjezdu může být ve funkcích obklíčen kritiky, nebo se může dočkat usnesení, která mu vládnutí ztíží.  

Informace, že zosobněním alternativy se chystá být bývalý stínový ministr vnitra a současný šéf sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc s pověstí v řadě oblastí kompetentního politika se silnou autoritou, je cenná a zásadní nejen pro sympatizanty Lidového domu.  

Až totiž vyprchá pachuť z říjnového puče, bude Tejc mimořádně těžkým soupeřem.