Hrozba bezprecedentní obchodní války, která se nyní vznáší nad světem, nevěstí nic dobrého pro českou ekonomiku. Jistou úlevou může být alespoň to, že by zastavila růst cen pohonných hmot v České republice. Ty v uplynulém týdnu rostly, benzín dokonce zdražil o více než deset haléřů na litr. Dělo se tak v důsledku předchozího růstu cen ropy na světových trzích, jemuž učinila přítrž právě hrozba obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, potenciálně také Evropskou unií a dalšími celky. Vyhlídka na letošní růst cen ropy se totiž opírá hlavně o předpoklad mimořádně silné globální poptávky po ní. Světová obchodní válka by však nepříznivě dopadla zejména na ropnou poptávku rozvíjejících se ekonomik, takže mimořádně silný růst poptávky a tím pádem ani růst ceny ropy by se nekonal.

Investory kromě vyhlídek na možnou obchodní válku znejišťuje také postoj Ruska, které v březnu vykázalo nejvyšší objem produkce ropy za jedenáct měsíců. Objem produkce států kartelu OPEC naopak v březnu klesl na dvanáctiměsíční minimum, zejména kvůli snížení produkce ve Venezuele. Produkce kartelu OPEC se tak nacházela dokonce ještě pod úrovní stanovenou v rámci dohody kartelu a dalších významných těžařů včetně Ruska. Dohoda, která platí do konce letošního roku, spočívá v omezení těžby ropy, které vede k poklesu její nabídky na světovém trhu a tím pádem k růstu ceny. Investory však znepokojuje právě ruský postoj, neboť umocňuje jejich obavu, že Moskva dohodu nedodrží. Ostatně v březnu Rusko opravdu převýšilo dohodnutý těžební limit, byť jej vysvětlilo sezónními faktory na domácím trhu. I tak však investoři vnímají slabší ochotu Ruska k dalšímu prodloužení dohody až do poloviny roku 2019, o kterém se nyní také spekuluje. Ruským zájmem může být při současných cenách ropy spíše již udržet s jistotou svůj tržní podíl než dále usilovat o stlačení ceny ropy. Tváří v tvář sílící americké břidličné produkci, překonávající rekord za rekordem, je obava Ruska ze ztráty tržního podílu stále akutnější.