Národní rozpočtová rada považuje zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun za předčasné, nadměrné a neopodstatněné. Podle ní by bylo lepší vyčkat na předběžné údaje o vývoji ekonomiky za druhé čtvrtletí a další ukazatele. Tato data přitom budou k dispozici již na přelomu července a srpna.

Představitelé Národní rozpočtové rady tak reagují na to, co minulý týden. Už to připustila ministryně financí Alena Schillerová. Její prohlášení zase nebylo tak překvapivé, byť na první číslo vypadá děsivě. Překvapivé je snad jen to, že s prohlášením ministryně přišla už teď, před létem. I když je vlastně otázka, zda by oznámení takové cifry až po prázdninách něco vyřešilo, vždyť půjde o předvolebně citlivé období.

A Češi obecně jsou na růst zadlužení obzvláště citliví, i v mezinárodním kontextu, dokonce i v porovnání s Němci. Jedna generace Němců přenáší na další strach z hyperinflace Výmarské republiky, Češi podobně „dědí“ hrůzu z opakování měnové reformy roku 1953. A míní, že s růstem veřejného zadlužení riziko roste. Vždyť to byly z velké části právě a jen dluhy, vzniklé znárodněním a kolektivizací, které komunisty kdysi přiměli korunu „reformovat“.   

Už řadu týdnů bylo alespoň v informovaných kruzích veřejným tajemstvím to, že dosud oficiálně plánovaný schodek 300 miliard korun je prakticky nedosažitelný. Vláda však ctí „salámovou metodu“ a postupně svůj odhad letošního deficitu navyšuje tak, aby příliš nenahrávala na smeč opozici, která může vysokého schodku využít ke kritice vládního hospodaření. Přesto to nyní „schytává“ od Národní rozpočtové rady. S Národní rozpočtovou radou lze souhlasit, že prohlášení o půlbilionovém schodku přišlo skutečně předčasně. Zda je nadměrně, to nyní říci nelze. I část nezávislých analytiků se shoduje na tom, že deficit letos může činit 500, a dokonce 600 miliard korun. Opodstatněnost je pak třeba hodnotit s ohledem na to, jak budou peníze, která vláda do ekonomicky deficitně uvolní, využity. Pokud adresně doplní výpadek likvidity způsobený koronvairovou krizí, půjde o opodstatněný schodek. V rámci Národní ekonomické rady odhadujeme, že i když bude počátkem června spuštění program garantovaných půjček Covid III a další běžící vládní podpůrné programy čerpány na maximum, bude výpadek likvidity, tedy peněz, činit v české podnikové sféře zhruba 300 miliard korun. V tomto kontextu se schodek 500 miliard nezdá být nijak přemrštěný, pokud se ovšem podaří zachránit podstatnou uspokojivou část ekonomiky.