Trumpova navýšení celních sazeb mají bezkonkurenčně nejdramatičtější efekt v celé historii Spojených států, a to zatím poslední navýšení jej ještě dále citelně umocní. Celní inkaso Spojených států poprvé v historii překoná hranici 80 miliard dolarů ročně (měřeno dolary roku 2019). Pro srovnání, v letech 2010 až 2018 činilo inkaso v dolarech roku 2019 zpravidla 30 až 40 miliard dolarů, přičemž to byly nejvyšší hodnoty v celé poválečné historii země.

Trhy z Trumpova dnešního kroku pochopitelně nejsou nadšeny. Konsensus je zřejmý: navyšování cel znamená pomalejší globální ekonomický růst. Zasažena bude tedy i čeká ekonomika. Po dnešku je zkrátka pravděpodobnější, že tuzemské ministerstvo financí v dubnu nesnižovalo svůj odhad našeho letošního růstu naposledy.

„Jsou jako děti,“ hodnotí situaci jeden z australských obchodníků z cennými papíry. „Chvilku na ně přestanete dávat pozor, protože si celkem hezky hráli. Jenže nejednou se otočíte a jeden svoji baseballovou kšiltovkou bouchá druhého, protože od něj opisuje domácí úkol.“ Právě „nezbedné děti“, tedy prezident Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, dnes po celý den budou intenzivně poutat pozornost trhů.

Asijské trhy dnes před šestou hodinou ranní středoevropského času, kdy bylo zvýšení cel uvedeno do praxe, vykazovaly překvapivě mírný růst. Po okamžiku zavedení nových cel se ale z podstatné části propadly do červených čísel. To svědčí o tom, že trh do poslední chvíle doufal, že „nezbedné děti“ se nakonec nějak udobří. Ostatně, trh v poměrně rychlou dohodu svou největších světových ekonomik doufá stále. Věří, že by mohla být uzavřena ještě před prázdninami. I tak však tento týden bude pro globální akcie patrně nejhorší od loňského prosince. Zajímavá však byla reakce čínských akciových trhů, které se po oznámení nových cel nejprve prudce propadly, ale vzápětí svoji ztrátu korigovaly. Šanghajská burza aktuálně přidává hned tři procenta. Spekuluje se, že jí pomohla Pekingem řízená intervence v podobě nákupu akcií ze strany čínských státních fondů.