V Německu na tři měsíce snížili daně z pohonných hmot. Jedná se o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde).
V Česku je to ovšem jinak. Máme tu na rozdíl od Německa solidární čerpadláře, kteří by se rozkrájeli, jen aby motoristům ulevili od inflační tísně. Že tedy tvrdí samotní čerpadláři, že přenášejí snížení daní do konečných cen v plné míře, nepřekvapí. Na rozdíl od Německa to ale tvrdí také sama česká vláda. Alespoň tedy v rámci svých šetření nepřichází na to, že si čerpadláři marži nadměrně navyšují.
Takový závěr ovšem odporuje dosavadním ekonomickým poznatkům z různých částí světa. Třeba na počátku milénia ve Spojených státech, konkrétně státech Illinois a Idaho, přenášeli tamní čerpadláři do konečných cen pro zákazníky snížení daně jen ze 70 procent (studie zde). V roce 2020 zase ekonomové dospěli na základě dat z Německa a Francie k tomu, že čerpadláři promítli pandemické snížení daně z pohonných hmot do konečných cen na totemech průměrně pouze ze 61 (studie zde).
Ekonomové na základě rozsáhlého vzorku dat obecně upozorňují na existenci asymetrie při změně daně z přidané hodnoty. Asymetrie znamená, že prodejci promítají zvýšení DPH do konečných cen intenzivněji než snížení DPH stejného rozsahu. Například studie publikovaná americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum shledává, že dvakrát intenzivněji. Toto zjištění potvrzuje na vzorku dat sestávajícího ze všech změn DPH, které se v EU uskutečnily v letech 1996 až 2015 (zde). Jestliže tato asymetrie existuje v takto rozsáhlém souboru dat, je zřejmé, že čekat při snížení DPH (či spotřební daně) jeho plné promítnutí do konečných cen, hraničí s neznalostí elementárních ekonomických poznatků.
Vláda v ČR na rozdíl od té německé nechce připustit, že snížení daně čerpadláři plně nepromítají, z politického důvodu. Musela by přiznat nejen to, že její politika snížení daně zcela nezabírá. Hlavně by ale musela přiznat, že snížením daně tudíž přihrála zhruba 1,5 miliardy korun daňových poplatníků čerpadlářům jako bezpracný bonus. A to zejména čerpadlářům polským a maďarským, kteří v ČR provozují dvě největší sítě čerpacích stanic. V nichž stále ve velkém českým řidičům prodávají zlevněnou ruskou ropu, resp. produkty z ní, za západní ceny.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
