Výsledek rakouských voleb krátkodobě ekonomickou situaci v EU, eurozóně, ani v ČR nijak zásadněji neovlivní. Pravděpodobný budoucí premiér země, Sebastian Kurz, nezpochybňuje euro a zaujímá postoj, který je nakloněný trhu a podnikání. Podobně se k ekonomickým záležitostem staví Svobodní, zřejmý budoucí koaliční partner Kurzovy ÖVP. Euro sice bylo při začátku pondělního obchodování na devizových trzích pod mírným výprodejním tlakem, to však spíše kvůli napjaté situaci v Katalánsku. Ze středně- a dlouhodobého hlediska je pak výsledek rakouských voleb dalším střípkem do mozaiky dalšího směřování celé eurozóny, jejíž je Rakousko členem, ale i EU. Z tohoto hlediska je resumé voleb pro Českou republiku a její ekonomiku spíše příznivé. Zejména pokud se Svobodní ocitnou v nové rakouské vládě, bude náš jižní soused dalším státem, který se postaví do opozice proti nedávnému návrhu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na další prohloubení evropské integrace, a sice například zřízením postu ministra financí eurozóny nebo rozpočtu eurozóny. Výsledek rakouských voleb také snižuje pravděpodobnost, že kritériem pro zařazení do rychlejšího nebo pomalejšího „pruhu“ v nadcházející pravděpodobně vícerychlostní EU bude právě sdílení jednotné měny. Lze očekávat, že Rakousko se nyní výrazněji než doposud přimkne k zemím Visegrádské čtyřky, s nimiž bude sdílet obdobné zájmy v rámci řešení migrační krize. Právě ta o výsledku rakouských voleb do značné míry rozhodla. Rakušané jasně dali najevo, že si přejí razantnější změnu v postoji k migrační otázce. Ve výsledku tak resumé rakouských voleb znamená oslabení Macronovy pozice v EU. Výsledek rakouských voleb také může ovlivnit povolební vyjednávání v Německu, kde nová vláda vznikne spíše až v roce 2018. Pod vlivem resumé rakouských voleb lze právě i v Německu předpokládat pokles šancí na prosazení Macronových návrhů. Vzhledem k tomu, že tyto Macronovy návrhy nejsou pro českou ekonomiku výhodné, lze výsledek rakouských voleb z dlouhodobého hlediska vítat. Lze jej vítat i z dalšího důvodu. Zesílí totiž patrně hlas zemí Visegrádské čtyřky v EU, minimálně, ale zřejmě nikoli pouze, v otázce migrace.