Saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí zvýšilo ve třetím letošním čtvrtletí svůj schodek. Meziročně je však schodek stále nižší. Letos v prvním čtvrtletí přitom schodek v korunovém vyjádření vykázal svůj nejnižší objem od posledního čtvrtletí roku 2006. Poprvé od roku 2006 také letos v prvním kvartále vykázal nižší úroveň, než je jeden bilion korun. To už je ale dnes minulostí, a to zejména v důsledku ukončení intervenčního režimu ČNB. K němu došlo na samém začátku druhého kvartálu a skončil s ním mohutný příliv zahraničního kapitálu do korunových aktiv, charakteristický zejména pro letošní první čtvrtletí. Ten přechodně redukoval schodek salda investiční pozice ČR vůči zahraničí. V souvislosti se zmíněným masivním přílivem kapitálu ovšem rovněž došlo k rapidnímu meziročnímu navýšení zahraničního dluhu ČR. Zatímco loni ke 30. září činil tento dluh 3,4 bilionu korun, letos ke stejnému dni to bylo byly 4,5 bilionu korun. Zahraniční dluh se tak dostal na nejvyšší úroveň v historii ČR a přiblížil se úrovni celého hrubého domácího produktu ČR. Aktuálně vykazuje úroveň 94,6 procenta HDP roku 2016. Od druhého čtvrtletí letošního však již jsou patrné známky zpomalení přílivu kapitálu do ČR. Celkově lze říci, že jsme letos zejména v prvním kvartále byly svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila a stávající údaje o saldu investiční pozice a zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál potenciální zásadní makroekonomické nerovnováhy. Naopak, česká ekonomika se momentálně vzácně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká.
Lukáš Kovanda, ekonom
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
