Marek Kyncl: Nová podoba Pravdy a lásky šířená veřejnoprávním rozhlasem

15.08.2018 12:14

Nacističtí zločinci podle Českého rozhlasu - „Odvážní a zoufalí lidé, kteří byli v soukolí mezi Hitlerem a Stalinem“. Média, které ještě donedávna dbala na svou reputaci v současné době sklouzla do takové žumpy propagandy, za kterou by se nemuseli stydět ani Josef Goebels, nazývaný ve své době „králem všech lhářů“ a Völkischer Beobachter, smutně proslulé noviny vydávané v Nacistickém Německu.

Marek Kyncl: Nová podoba Pravdy a lásky šířená veřejnoprávním rozhlasem
Foto: pixabay.com
Popisek: Rádio, ilustrační foto
reklama

Český rozhlas se dne 13.8. (13:34 – 13:44) věnoval ve svém pravidelném pořadu „Česká kronika“ banderovcům [ZDE]. Redaktorka ČR Veronika Kindlová, která tento pořad připravovala, použila rozhovor s „historikem“ a s vysokoškolským pedagogem z University Jana Evangelisty Purkyně Janem Rokotským, na jehož základě formulovala uvedený pořad. V tomto pořadu zazněl shora citovaný výrok a mnoho dalších.

Nejprve k faktům: Připomeňme si, že sám Stěpan Andrejevič Bandera byl radikální nacionalista, žijící po první světové válce v Polsku. S Polskem jej spojuje jeho kriminálně teroristická trestná činnost, za kterou byl stíhán nejen polskými, ale i československými úřady. Spojován je především s Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN) ve které začal rozvíjet ilegální činnost. Od roku 1929 nejprve distribuoval ilegální nacionalistickou literaturu, později byl několikrát zadržen, například za účast na atentátu na „politického komisaře Čechovského ve Lvově, či za pokus o nelegální přechod hranic. V roce 1931 prošel výcvikem ve výcvikovém středisku německé rozvědky v Gdaňsku. Od té doby se jeho bojové metody vyostřily, přičemž byly namířeny především proti levicovým funkcionářům, v souladu s politikou nacistické Třetí říše. Oběťmi teroru Bandery a jeho spolupachatelů byly například školní inspektor Nikolaj Lemik, sovětský konsul v Polsku  Andrej Majlov či polský ministr vnitra Bronislav Peracký. Teroristická činnost Bandery se stala předmětem vystoupení Polska v Lize národů. V roce 1936 byl ve Varšavě odsouzen k trestu smrti (částečně i s pomocí důkazů předložených Československem).  Od šibenice jej zachránila amnestie, kterou byl trest změněn na doživotí. Z vězení se mu podařilo uprchnout při zmatcích, jež provázely okupaci Polska Hitlerem. Podle jiných verzí jej osvobodili nacisté. V roce 1940 dostal Bandera od německé rozvědky finanční prostředky na ilegální činnost, které si však přisvojil, za což byl v roce 1941 zadržen, vyslýchán a nakonec poslán do „zlodějské“ sekce koncentračního tábora Sachsenhausen. V září 1944 byl propuštěn a od té doby pomáhal nacistickému Německu v boji proti SSSR. Po druhé světové válce poskytly západní mocnosti Banderovi útočiště (stejně jako mnohým jiným válečným zločincům). Bandera byl zlikvidován v roce 1959 v Mnichově agentem sovětské kontrarozvědky.

Co se týče pojmu Banderovci, jedná se především o příslušníky OUN (později Ukrajinská povstalecká armáda – UPA) a dále pak i o další skupiny ultraradikálních ukrajinských nacionalistů. Tito lidé ve velkém kolaborovali Němci, přičemž svého statusu využívali k likvidaci Židů a etnických Poláků, žijících na území, které Banderovci považovali za ukrajinské. Spolupráce s Němci se neobešla bez konfliktů, protože jejich nacionalismus byl nepřijatelný dokonce i pro nacisty. V roce 1943 banderovci, tedy tito „odvážní a zoufalí lidé“ organizovali masové vyvraždění obyvatel Volyně, které nepovažovali za Ukrajince. Těla těchto obětí jsou pochována ve více jak 600 masových hrobech, a kromě Poláků jsou mezi nimi především Židé, Arméni a na Volyni tehdy žijící Češi. Jejich potomci si toto období připomínají jako nejhrůznější v celé historii druhé světové války. Masové hroby přechovávají také ostatky čestných Ukrajinců, kteří se k masovému vraždění nepřidali a pomáhali obětem.

Pořad České rozhlasu „Česká kronika“ překročil nepochybně hranice myslitelného ve dvou rovinách. Jednak jde o selhání redaktorky Kindlové, která se nenamáhala ověřit alespoň základní historické fakty a dále pak o osobu pana PhDr. Jaroslava Rokoského, jež je typickým představitelem generace „tzv. mladých historiků“ vezoucích se na antikomunistické vlně. Nic proti zkoumání a samozřejmě ani kritice komunismu. Ospravedlňování masových vrahů (i našeho obyvatelstva) a postupné překrucování historie, ve které se stále častěji objevují schémata hodného nacisty, morálně kolísajícího Čecha a ožralého Rusa není úlohou historika a ani slušného novináře a tím méně vysokoškolského pedagoga. Je otřesné, že člověk, jež má buď naprosto nedostatečné znalosti historie nebo, což je snad ještě horší, ospravedlňuje masové zločince, se podílí na výchově vysokoškolské inteligence. Pan Rokoský by se nad sebou měl zamyslet. A to samé platí pro paní Veroniku Kindlovou.

Je totiž otázkou je, k čemu nás takové lži, nyní šířené i dosud relativně umírněným Českým rozhlasem Plus vedou. Máme se snad připravit na druhou vlnu nacifikace, která začala po roce 1989 výzvami k omluvě a usmíření se Sudetskými Němci a pokračovala postupným překrucováním novodobých dějin? Podobný proces totiž vyvrcholil v období druhé světové války téměř uskutečněnou nacistickou genocidou českého národa. A smutné je, že na tomto procesu se, stejně jako dnes, podílel nejeden český kolaborant.

Marek Kyncl

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Januška: Zákony přírodních věd

21:39 Karel Januška: Zákony přírodních věd

Úvaha nad spravedlností našeho státu. Zákony přírodních věd, nejnovější poznatky z věd technických a…