Alternativu nenacházím – a kde nic není…

 Dospěl jsem do bodu, kdy jakýkoli smysluplný náznak funkční alternativy nenacházím. Poslední parlamentní volby naznačily, že je tu maximálně 9 politických subjektů, které si to budou rozdávat o Sněmovnu s tím, že levice se nám zcela vytratila. Hra na levici už neprojde u voličů ani ČSSD, ale ani KSČM. Tyto strany mohou velmi brzy skončit v pověstném „propadlišti dějin“. 
Budeme tak svědky pouze šarvátek na pravici, kde na jedné straně máme A. Babiše a jeho ANO – a na straně druhé tzv. Demokratický blok – tedy stokrát provařené politiky typu M. Kalouska, P. Fialy (s M. Topolánkem v zádech) či P. Gazdíka. Mezi tím pak budou oscilovat SPD a Piráti, kdy oba tyto subjekty budou tendovat spíše k onomu „Demokratickému bloku“.
Když sám nespatřuji světlo na konci pomyslného tunelu, nemohu ho ani ukazovat jiným.

Jediné téma M. Kalouska, aneb Janečky jsem znal dva…

 Místo toho, abychom se bavili o budoucnosti Evropské unie, o našem směřování v případě, že se Unie rozpadne a například Škoda Auto se stáhne do Německa za vzniku vlny nezaměstnaných, místo toho, abychom řešili, co s odporným režimem na Ukrajině, který mimo jiné posvětila právě Evropská unie – a jak nedopustit eskalaci vztahů s Ruskem, tu trapně řešíme toliko A. Babiše. Místo toho, aby byl podroben nezaujatému policejnímu vyšetřování, stal se A. Babiš jediným politickým tématem M. Kalouska, k jehož aférám existuje minimálně podobně obsáhlý materiál, jaký předložili J. Patočka a spol. ve Žlutém baronovi. Tento materiál má holt spojitost pouze s jiným Janečkem – nikoli Vítem (Selský rozum), ale Karlem.

Odmítám vybrat z „bezvýběru“…

 Osobně odmítám hrát hru, kdy bych měl volit mezi padesáti odstíny pravice. Pravice jako pravice, to není volba pro mě – a obávám se, že už vůbec ne pro naši zemi. Tím, že ztrácím možnost skutečné svobodné volby, neboť má politická poptávka není podpořena adekvátní nabídkou, přicházím i o smysl své politické publikační činnosti. Nemá smysl omílat stále dokola, co je špatně. To už pomalu vidí i všichni slepí. Nenacházím však nic pozitivního, konstruktivního, co bych svým čtenářům mohl nabídnout.

Co má podle mého ještě určitý smysl…

 Poslední počin na domácí scéně, který by dle mého měl nějaký smysl, je opětné zvolení M Zemana hlavou státu. Obávám se totiž, že pokud bude zvolen kterýkoli z osmi zbývajících Antizemanů, půjde toliko o vítězství M. Kalouska a jeho asociální politiky. „Jediná možná pravda“ už nebude mít protiargument – a „sjednocená pravice“ sjednotí i krok. 
Obracím se tedy na Vás, příznivci M. Zemana: Šetřeme svou nervovou soustavu. Nenechme se otravovat v době předvánoční – ani pak v době čerstvě novoroční – hnusnou protizemanovskou kampaní, kde různí sympatizanti s TOP09 či ODS (např. pánové Pafko, Cikrt) budou operovat se zdravím současné hlavy státu (neměl se snad podle mnohých podobných M. Zeman upít k smrti již po prvním zvolení?), kdy pan Kalousek a jeho věrní budou usilovat o nasazení Zemanovi psí hlavy s tím, že je „ruský agent“, „Babišův agent“ či „čínský agent“. Nechme pana Kalouska, ať si vykládá, co chce, ale v prezidentských volbách mu dejme najevo, že kandidáty podporované takzvaným Demokratickým blokem jednoduše zablokujeme. 
Stejně tak neřešme, koho nakonec doporučí volit pan Okamura – protože pokud nedoporučí volit M. Zemana, dá tím najevo, že se hlásí k frontě protizemanovské – tedy onomu takzvaně Demokratickému bloku.