1. Struktura věřitelů je dramaticky jiná
V roce 2010 bylo 85 procent řeckých dluhopisů v rukou soukromých investorů. Podle údajů think tanku Open Europe je většina řeckého dluhu v současnosti držena vládami a institucemi – především Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou. Ti mají lepší předpoklady pro jednání s řeckými autoritami v případě státního bankrotu.
2. Riziko je rozptýlenější
Žádná konkrétní banka není zatížená přílišným množstvím řeckých dluhopisů. Na konci roku 2014 držely zahraniční banky řecké dluhopisy v hodnotě 46 miliard dolarů, několikrát méně než v roce 2010, kdy disponovaly řeckým dluhem ve výši 300 miliard dolarů.
3. Opadly obavy z dominového efektu
Nad Řeckem se smráká, vyhlídky ostatních do nedávna problematických ekonomik eurozóny se ale zlepšují. Z Portugalska, Španělska i Itálie přicházejí pozitivní zprávy – výnosy z jejich dluhopisů klesají, jelikož investoři jsou ochotnější jim půjčovat. V roce 2010 dosahovaly výnosy z desetiletých španělských dluhopisů k 7 procentům, v současnosti se pohybují na 2,2 procentech.
4. Evropská centrální banka pumpuje peníze
Frankfurtská banka začala v lednu program kvantitativního uvolňování měnové politiky, které spočívá v tisknutí nových peněz a nákupech vládních dluhopisů. Levné peníze mohou vyvažovat negativní následky případného řeckého bankrotu.
5. Rostoucí ekonomika
Ačkoliv se Evropa stále vypořádává s následky hospodářské krize, hospodářství členských států již rostou a stav ekonomiky je lepší než před pěti lety.
6. Nové mechanismy fungování eurozóny
Na začátku krize neexistovaly mechanismy, jak zvládat potíže v evropské měnové unii. Od té doby evropští politici ustavili celou řadu nových pravidel, která mají napomáhat předcházení problémů a usnadnit jejich řešení. Mimo jiné vznikly záchranné fondy či nová pravidla koordinace fiskálních politik.
Euroskop.cz, portál MMR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
