...České ministerstvo financí může slavit. Už si nemohlo vybrat lepší načasování zprávy než krátce před senátními volbami. Byl totiž zveřejněn výsledek hospodaření se státním rozpočtem za prvních devět měsíců roku - a výsledek je ne-u-vě-ři-tel-ný. Zatímco vloni touto dobou měl rozpočet deficit ve výši 2,8 mld. Kč, dnes má naopak přebytek sotva uvěřitelných 82,3 mld. Kč. Je to historicky nejlepší výsledek za prvních devět měsíců roku. To všechno je moc pěkné a zaslouží si potlesk. Má to ale jeden háček. Stát se tak trochu chlubí cizím peřím. Či ještě lépe: Chlubí se svou vlastní chybou.

Jak se to vlastně mohlo přihodit, že stát najednou hospodaří tak bravurně, když dosud se neustále veřejný dluh zvyšoval? Mohou za to dvě věci.

Zaprvé stát soustavně zmenšuje tu část rozpočtu, která má sloužit jako rezerva na horší časy. Když ale vaše rodina vytáhne ze šuplíku obálku poslední záchrany a tou zaplatí dluh, sotva to lze považovat zlepšení vaší finanční situace, i když dluh je na první pohled menší.

A zadruhé – a to je snad ještě pozoruhodnější – rozpočet se tak dobře vyvíjí proto, že se podařilo oproti plánu víc vybrat na daních (příjmy vzrostly meziročně o 6,2 %) a naopak oproti plánu méně utratit třeba na sociálních dávkách (výdaje klesly o 3,1 %). Ano – oproti plánu. Stát tedy do poslední chvíle netušil, kolik na daních vybere a kolik utratí. A nevěděl to proto, že vůbec neodhadnul, jak se bude letos česká ekonomika vyvíjet.