„BIS si z hranic daných zákonem nedělá vůbec nic,“ řekl Panenka. Podle jeho názoru Bezpečnostní informační služba pod vedením ředitele Michala Koudelky překračuje hranice svých pravomocí a místo oprávněného varování často jen straší veřejnost.
Upozornil, že hlavním problémem je nedostatečná politická kontrola. Orgány, které mají BIS kontrolovat, tedy často politici, podle něj selhávají. „Jsou to kývači, kteří panu Koudelkovi odkývají všechno, co jim předloží. Častokrát i bez jakýchkoliv písemných dokumentů. Spokojí se s tím, co jim Koudelka řekne a berou to jako hotový fakt,“ uvedl.
Podle něho tato dlouhodobá absence důsledné kontroly umožňuje BIS zacházet příliš daleko a vyvolávat neopodstatněný strach. „Kontrola tady dlouhodobě selhává a to je důvodem pro to, proč ta služba může zacházet tak daleko, a tak výrazným způsobem strašit,“ vysvětlil Panenka.
BIS prý vstupuje do politiky a podporuje narativ vládních stran předně ve varování před ruským nebezpečím, a to ze všech směrů. Varování například před ruskými špiony, které BIS údajně chystá, je podle Panenky scestné i proto, že žádné špiony dosud služba na území České republiky nechytla.
Zdůraznil, že on sám nepopírá ani nepotvrzuje hrozbu ze strany Ruska, ale vadí mu způsob, jakým BIS a její ředitel vystupují. Podle něj jde o politická prohlášení, která nejsou podložena konkrétními výsledky. To je dle jeho názoru u čelného představitele civilní kontrarozvědky nepřijatelné.
Připomněl, že ředitel BIS Michal Koudelka na zářijové konferenci označil Rusko za největší hrozbu pro Českou republiku a vykreslil scénář, podle kterého by se Rusové v Česku chovali stejně brutálně jako na Ukrajině. Podle Panenky však BIS žádné takové důkazy nemá.
Problém vidí Panenka i v tom, že ač podobná prohlášení ředitele BIS nejsou podložena důkazy, veřejnost jim často věří i proto, že předpokládá, že coby ředitel tajné služby má Koudelka k tajným informacím přístup. „Takže i když ty důkazy neřekne, část populace se může domnívat, že má pravdu. Proto je to strašení,“ sdělil a dodal, že by to mohlo mít i trestněprávní rozměr. „Z pozice jeho funkce to může naplňovat skutkovou podstatu šíření poplašné zprávy,“ uvedl Panenka.
Vládním politikům nicméně strašení Ruskem vyhovuje, proto se vůči výrokům ředitele BIS ohrazovat nebudou. S námitkami by však mohla přijít parlamentní opozice. Proč to tak například hnutí ANO neudělalo, přináší otazníky. „Kladou si je i lidé ze zpravodajské komunity a nelíbí se jim to,“ zmínil.
Nečinnost politiků, ať už vládních či opozičních, vůči jednání Michala Koudelky si Panenka vysvětluje zčásti i kvůli možnému strachu z ředitele BIS. „Dovedu si vážně představit, že u mnohých politiků je strach. Nepochybně mezi nimi jsou lidé, kteří také mají kostlivce ve skříni a v případě, že tomu tak je, tak jim musí být jasné, že BIS ty kostlivce objevila nebo že je v případě potřeby objevit může,“ uvedl Panenka.
Panenka varuje, že Michal Koudelka může díky své pozici ředitele BIS fakticky ovlivňovat volby. Zdůraznil také, že vliv BIS na utváření nové vlády je značný a samotný Koudelka má podle něj mimořádný vliv i na Pražském hradě.
Kriticky se Panenka vyjádřil i ke vztahu BIS k médiím. Podle něj totiž Bezpečnostní informační služba „používá novináře k cílenému úniku informací“, aby tím tlačila politiky do určitých pozic. Dle Panenky tuto roli dříve plnil výhradně týdeník Respekt, dnes ji ve velké míře zastává také Deník N a příležitostně Seznam Zprávy.
„BIS novináře používá k cílenému úniku informací. I za účelem toho, natlačit politiky do určitých pozic a situací. Dřív to byl týdeník Respekt, který v tomto měl exkluzivitu, a dnes to je ve značné míře i Deník N – významné vlivové médium. Myslím si, že i Seznam Zprávy, občas také velice ochotně poslouží,“ poznamenal Panenka.
Jana Bobošíková coby kandidátka hnutí Stačilo! za sebe uvedla, že chování ředitele BIS Michala Koudelky považuje za „vybočující z demokratického rámce chování zpravodajské služby“ a že pokud Bobošíková uspěje ve volbách, hodlá se zasadit o reformu bezpečnostních služeb.
Podle Panenky v současné Poslanecké sněmovně chybí hlas, který by byl ochoten řešit překračování mantinelů bezpečnostních služeb. Podle něj politici po získání moci a mandátu mají jednat v zájmu občanů a dohlížet na to, aby státní orgány dodržovaly zákonem dané hranice. Navíc Panenka upozornil, že současný ředitel BIS Michal Koudelka má za sebou „neuvěřitelně dlouhý seznam průšvihů, přešlapů, ostudy, překračování pravomoci a porušování zákona,“ a přesto se nic neděje.
Atmosféra, která by mohla vést jak k výměně ředitele BIS, tak k samotné reformě a restrukturalizaci služby, by mohla vzniknout po říjnových volbách.
„Tak uvidíme, jestli k tomu atmosféra po volbách dozraje a povede to k tomu, že je zapotřebí nejen personální změna v podobě výměny ředitele, ale i velmi silná reforma, restrukturalizace, aby bezpečnostní služby sloužily státu. Aby hlídaly naši bezpečnost a ekonomické zájmy,“ řekl Radim Panenka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, s nutností reformy uvnitř BIS?
autor: Alena Kratochvílová
