Počkejte, já nemyslím osla jako pitomce. Jako se někdy nadává někomu nepříliš důvtipnému: „Ty jsi ale osel!" Já myslím osla jako osla. Jako soumara. Takové to pěkné, milé, trochu paličaté zvíře. A proč osla do každé rodiny? No přeci jako ekologický dopravní prostředek, to dá rozum, ne?!

Jasně, osel je poněkud méně honosný dopravní prostředek než třeba kůň. Jenomže zaprvé kůň je příliš nákladný a bylo by nelevicové nutit každého do koupě nákladného koně. Zadruhé osel je taky krapet skladnější než kůň. Ale po vzoru milionářské daně by se dala zavést koňská daň a buržousti by si místo oslů mohli kupovat koně zdaněné touto koňskou daní z luxusu. K tomu je nutno doplnit, že jízdní kola by pochopitelně měla být fasována zcela zdarma, ale o tom ani není třeba mluvit, to každému dojde samo sebou. Osel by pak byl jen takovou trochu nadstandardní dopravní výbavou.

Myslím, že by nás tento návrat o několik století zpět konečně katapultoval na ten správný budoucí vývojový stupeň. Chápete přeci, jak to myslím: „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla". To věděl už pan Orwel, který nám poskytl důvtipný manuál pro naši zářnou budoucnost. V poslední době to zaplaťpámbu začíná vypadat, že budoucnost se již stává přítomností. K těmto heslům si ještě přidáme: „Úpadek je pokrok," zřekneme se aut a zavedeme osly.

Naši němečtí kolegové jsou nám velkým vzorem. Uvědoměle hledají cesty, jak rychle docílit pokrokového úpadku dopravy a zejména automobilismu: „...Pokud nově vyráběná auta nebudou značně úspornější a nebudou produkovat výrazně méně emisí, musí zkrátka klesnout intenzita provozu. V takovém případě přijdou na řadu vyšší energetické daně na pohonné hmoty a zavedení mýtného pro osobní vozidla, které bude závislé na počtu ujetých kilometrů," řekl k tomu kupříkladu Michael Müller-Görnert z německého autoklubu VCD (Verkehrsclub Deutschland).