Pokud se podíváme na oslavy jmenovaného umělce prizmatem naší veřejnoprávní televize, která ho doslova nadšeně prezentovala, musíme dojít k závěru, že to byl vlastně skvělý Evropan. Osobně si to nemyslím a jeho oslavování hodnotím jako mediální ostudu, téměř perverznost. Nejedná se mi o útoky na mrtvolu, ale zdůraznění podivných přístupů reprezentantů evropských, oficiálně demokratických stran k nacismu a antisemitismu.

To, že někdo mohl vstoupit do nacistických SS omylem, a poté prohlédnout lze s určitou dávkou tolerance přijmout. (z některých našich svazáků a politruků jsou dnes také vzoroví demokrati a někdy i pravičáci, aspoň navenek) Konec konců v izraelském sadu Jad vašem jsou zasazeny tři stromy i za příslušníky SS, kteří pomohli evropským Izraelcům v době holocaustu. Grass mezi nimi nebyl. Ale je zde řada dalších souvislostí.

Grass pocházel z Pruska, konkrétně dnešního Gdaňska, které bylo baštou německého protislovanského nacionalismu a rasismu. Poláci byli na dlouhodobě násilně germanizovaných územích považováni za podlidi již dávno před nástupem Hitlera k moci. Tvrzení, že se mladý Grass stal příslušníkem SS z odporu proti měšťáctví, je laciná výmluva. Co Grass dělal v době druhé světové války, se vlastně neví. Mlčky byl akceptován jeho umělecký životopis, který sám vytvořil a převtělil do jednoho ze svých románů.