Křivka ukazuje, že jak se zvyšuje daňová sazba, výnosy nejprve rostou, ale od určitého bodu (kterému se říká Lafferův bod) potom klesají. Je jasné, že se na daních nic nevybere při nulové sazbě. Je snad neméně jasné, že se na daních nic nevybere ani při 100% sazbě, protože nikdo nebude pracovat. Je tedy logické, že musí nastat bod, od kterého daňové výnosy začnou klesat.

 Přesto socialisté všech barev a denominací tento jasný vztah neustále popírají a tvrdí, že nic takového neexistuje. Mezi nimi vyniká Bohuslav Sobotka, který vůbec netuší, co to Lafferova křivka je.

 Musím se přiznat, že nechápu, jak se vůbec o Lafferově křivce může vést debata. Každý, kdo někdy něco prodával, samozřejmě potvrdí, že pokud výrobek prodáváte levně, prodáte ho sice víc, ale peněz tolik neutržíte. Musíte proto zdražit. Ale pozor, nesmíte zdražit moc, nebo lidi přestanou váš výrobek kupovat a tržby vám zase spadnou. (Přředstavte si třeba krabičku cigaret za 20 Kč a na druhé straně tu samou krabičku za 200 Kč.) S touto křivkou se tedy setkal každý obchodník na světě a každý ji (aspoň intuitivně chápe). Koho napadlo, že to souvisí s elasticitou poptávky, má bod.

 Úplně stejné je to s daněmi. Pokud jsou daně nízké, lidé jimi nejsou tolik odrazováni od práce. Pokud jsou daně nízké, lidé nejsou motivování pracovat na černo, daňově optimalizovat atd. atd. Pokud jsou daně vysoké, je tomu přesně naopak.