A nejen to. V celkovém pořadí konkurenceschopnosti jsme si za poslední dva roky pohoršili také. A hned o osm míst – před dvěma lety jsme byli ještě 38., nyní jsme se ocitli na 46. příčce. Nadržování známým v  rozhodování úředníků nás umístilo na 123. místo a riziko „odklánění“ veřejných fondů na 117. místo; také u nestandardních plateb a úplatků máme na 81. místě blíže ke dnu než k hladině.  Přitom v předpokladech pro zavádění inovací jsme se umístili na hezkém 26. místě a v hodnocení efektivity fungování trhu jsme dokonce dvanáctí.

Všechny tyto informace byly publikovány už před měsícem ve zprávě Světového ekonomického fóra, která každý rok srovnává konkurenceschopnost zemí v globálním měřítku. Hlavní příčinu našeho celkového zaostávání vidí autoři studie v nekvalitních veřejných institucích - a v nedůvěře občanů v politiky. Máme měsíc před volbami – a jedinou reakci veřejného činitele na toto zdrcující hodnocení jsem zaznamenal z úst byznysmena. "Domnívám se, že je třeba, aby se vedení naší země začalo tímto stavem okamžitě zabývat a přijalo opatření, která začnou obracet tento negativní trend,“ řekl Jan Mühlfeit, Evropský předseda softwarové firmy Microsoft Corp., v tiskovém prohlášení zveřejněném Českou manažerskou asociací.

Ano: úředníci a politici jsou Achillovou patou naší země. Bez renesance státu, bez jeho postavení z hlavy na nohy se bude naše země dále potápět. Jde o přechod od posluhování mocným skupinovým ekonomickým a soukromým zájmům ke službě nám všem.  Buďme ale spravedliví. K celkovému marasmu notně přispívá i letargie nás, občanů, neochota veřejně se angažovat, hnát politiky i úředníky k odpovědnosti.

Naší nejbližší příležitostí je jít koncem tohoto měsíce k volbám. A dát svůj hlas těm, kteří usilují o zlepšení kondice českého státu a mají předpoklady a šanci toho také skutečně dosáhnout.