Ve čtvrtek 27. listopadu 2025 jsem pozorně vyslechl vystoupení mého osobního nepřítele Andreje Babiše (k němuž ze své strany nepřátelství nechovám) na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, svolané opozicí za účelem zjištění způsobu, jímž se má zbavit střetu zájmů.

Podle mého názoru mimořádná schůze, samo její svolání a průběh, je jednou z názorných ilustrací kocourkovské povahy současné politické scény. Opozice si měla svolání schůze odpustit, neb pouze mařila čas a energii poslanců. Zákon ukládá politikovi, jenž se dostal do střetu zájmů, aby vadu odstranil do 30 dnů od jmenování. Všechny požadavky, ať již páně prezidentovy, nebo opozičních politiků, aby AB okamžitě uveřejnil způsob, jímž se zbaví střetu zájmů, jsou pouhé projevy politického chtění, kterému napadaný může, ale nemusí vyhovět. V tuto chvíli je Andrej Babiš řadový poslanec, takže ve střetu zájmů se nenachází. Panu prezidentovi slíbil, že mu své záměry odtajní těsně před jmenováním. Nikoho z těch, kdo se dožadují okamžitého zveřejnění, nenapadne, že předčasné odtajnění by mohlo otevřít cestu k zmaření připravených opatření. Kdyby k tomu došlo, Andrej Babiš by se nezbavil střetu zájmů a prezident by měl důvod odmítnout jeho jmenování. A o to přece kráčí opozici, která se nedokáže smířit s volební porážkou. Pro úplnost dodávám, že nejsem voličem ANO ani obou koaličních stran, takže patřím k poraženým. Přesto některé postupy opozice neschvaluji.

Neodpustím si poznámku, že námitku střetu zájmů považuji za ryze formalistickou. Andrej Babiš není primitiv a nebude vědomě zneužívat postavení předsedy vlády ve prospěch Agrofertu. A zvýhodnění Agrofertu pod nepřímým vlivem vysokého postavení jeho majitele by bylo možné preventivně vyloučit přijetím vhodných opatření. Ostatně pokud by ke zvýhodnění bez jeho osobního zavinění přece jen došlo, lze to napravit. Dokazuje to aktuální zásah Nejvyššího správního soudu v neprospěch Kosteleckých uzenin.