Lázním Kyselka se ochránce věnoval již v roce 2009. Tehdejší stav nemovitostí byl havarijní a nebyly ani zahájeny žádné práce směřující k opravě či údržbě objektů, z nichž se lázeňský areál skládá.

Ochránce konstatoval, že v daném případě stát a jeho orgány na úseku státní památkové péče při výkonu památkové ochrany bývalých lázní v Kyselce, jakož i areálu Mattoniho továrny, zcela selhaly.

Pokud má stát zájem na tom, aby určité stavby podléhaly památkové ochraně, je nepochybně jeho povinností dohlédnout na to, zda vlastník těchto objektů řádně plní své povinnosti udržovat tyto stavby v dobrém stavebně-technickém stavu. Neplní-li vlastník povinnosti, je nutné, aby konal stát a jeho orgány. Svou aktivní činností v zájmu zachování památkově chráněných objektů musí stát zajistit jejich řádnou údržbu a ochranu před znehodnocením nebo poškozením.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a, jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, může rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka. Je tedy v možnostech státu objekty opravit a náklady následně vymáhat po vlastníkovi stavby. K tomu však bohužel nedošlo.

Orgány státní památkové péče nebyly ve vzájemné součinnosti schopny zajistit ochranu památkově chráněným objektům tvořícím areál bývalých lázní a areál Mattoniho továrny a dosáhnout zjednání nápravy ve věci jejich závadného stavebně-technického stavu.