Je to tak, nemusíme věcem rozumět, ale potlesk, či jiná reakce nás utvrzuje, že je činíme správně.

I proto se dříve a dnes stále na projevech státníků, stranických schůzích a dalších světoborných setkáních tolik mluví, a ještě více tleská.

A díky obému – tlachání i nesmyslnému tleskání, často unikají důležitější věci a myšlenky, které vznikají mimo nablýskané sály historických budov, či naopak ultramoderních hnízd skrývajících nejednoho pukavce.

CO byste třeba říkali na to, kdyby ty desetitisíce, či statisíce kilometrů kolejí, které brázdí nejen naši republiku, začali kromě velkých a často prázdných vlaků, využívat i menší skupinky cestujících, kterým by, s ohledem na skutečnost, že není kam odbočit, nebyl třeba ani řidič, uklízečka, průvodčí, steward a ……

Co kdybychom z Osobních monstra vlaků, udělali mini kabiny.