Současný ministr životního prostředí v ČR se jmenuje Brabec a absolvoval stejné gymnázium jako já. Bohužel „přírodní“ jméno evokující zástupce tuzemské fauny, má s přírodním smýšlením stejně společného jako výhru, která je skrytá ve jméně nového amerického prezidenta.
Skutečnost, že o panu Ministrovi nepíši zdaleka poprvé ukazuje na to, že mi jeho kroky připadají pravým opakem těch, které by měl dělat. Namísto ochrany a zachování čistého životního prostředí, se snaží jej zlikvidovat. Důvodem, kromě osobních ekonomických zájmů, může být i skutečnost, že bude-li všude beton, ubyde mu práce a přibydou peníze a možná i vyšší funkce, nebude totiž už co zkazit.
K dnešnímu článku mne vyprovokoval článek jiný, na ekonomickém periodiku E15, tento nese fascinující název „Brabec zastaví antifosilní zákon, poškodil by prý ekonomiku“
Namísto mávnutí křídla motýla, vyvolávajícího tzv Butterfly effect, máme v Čechách mávnutí brabce.
Vypadá to, že zima je dlouhá a zástupce nezpěvného ptactva je při chuti. Stačí se podívat na několik odkazů:
- 3 Miliardy na výměnu starých kotlů
- 3 miliardy na sucho
- Konec igelitek
- 1 miliarda na přípravu klimatické změny
No není to obrázek k pohledání.
Nejenom Krteček, tak bude známý brzy všude na světě, ale i brabec. Bude totiž prvním zástupcem „ne-lidské fauny“, který rozumí ekonomice, a to minimálně do té míry, že ví, bude-li sypat pořád víc, bude se mít stále lépe.
Připadá mi, jako by zavál vítr amerického trumfu.
„Vše co bylo, bylo špatně. Změňme to.“
Tak by se dalo vyjádřit dění kolem amerického prezidenta, který se obklopuje podnikateli a lidmi, kteří již dokázali, že něco umí.
Tuzemská politická scéna však oproti tomu nabízí jen lidi, kteří mluví o tom, že něco umí. Namísto inspirací vlastní myšlenkou, se inspirují v zahraničí, a svou nevědomost, často dávají za vinu jiným a na obdiv.
Pan Ministr, chce zrušit, zrušení těžby uhlí, zavést těžbu ropy a věřím, že tzv. frackování, by mu nebylo také proti mysli. Možná by se mu splnil jeho studentský sen a uviděl by naživo ROPÁKY, kteří ovlivnili jeho budoucí život.
Přiznám se, že celá situace mi připomněla jednu etapu mého profesního života, kdy jsem měl možnost zastávat pozici vyššího manažera v tuzemské divizi druhé největší korporace Japonska. I tak se totiž často zadávali úkoly s tím, že se počítalo s jejich zbytečností a tím, že nikdy nebudou použity.
A tak se dva roky pracovalo na konceptu zefektivnění toků vratných obalů pro klienta, s nímž se úzce spolupracovalo, aby se nakonec řeklo, že se nic měnit nebude. Po Třech letech jsem se dozvěděl, že projekt byl znovu probuzen a namísto použití již zajištěných a naměřených dat a údajů, se začalo měřit znovu a předpokládám, že ani tentokrát ne naposled.
Mezi oběma „projekty“ však vidím malý rozdíl.
Zatímco ten první, ministerský, může zničit životní úroveň několika generací, ten druhý firemní nezničí nic, jen zachová neefektivitu, na kterou si všichni za ta léta již zvykli.
A je tu ještě jedna maličkost.
Zatímco ředitele a manažera firemního projektu dělníci, kterým se neefektivitou přidělává práce, odvolat nemohou, u Ministra by to šlo. Zkuste se nad tím zamyslet.
P.S, Nakonec jen kacířský dotaz. Zaplatí ministr zbytečnou tvorbu antifosilního zákona, kterou podporoval, ze svého platu? Ptám se jen proto, abych za chybu konkrétního jednotlivce neplatili jiní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
