Michal Kobza: Hrozí další Karibská krize a závody ve zbrojení?

05.01.2015 21:36

Atmosféra mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nabírá na obrátkách a neustále se vyostřuje. Řada našich i zahraničních politických i nepolitických putinobijců vyzývá Západ k tvrdším krokům vůči Rusku. Stěžují se na nedostatečnost hospodářských sankcí a se zaťatými pěstmi burácejí zbraněmi. Takovéto démonizování není na místě, o racionalitě nelze hovořit už vůbec a z hlediska našeho národohospodářství je to špatné. V médiích se převážně objevují protiruské komentáře, které poškozují zájmy České republiky a českých podnikatelů.

Michal Kobza: Hrozí další Karibská krize a závody ve zbrojení?
Foto: www.nato.int
Popisek: Vojáci NATO

9. listopadu slavilo Německo 25. výročí od pádu Berlínské zdi. Oslav se mimo jiných významných osobností zúčastnil i bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Ve svém projevu Gorbačov vyslovil kritiku na adresu Západu, který nedodržel ústní slib o nerozšiřování NATO směrem na východ. Občané naší republiky nemají ani ponětí o rozehrané šachové hře mezi Západem a Východem, neboť se k českému čtenáři dostávají zcela zkreslené, nebo neúplné informace. Z dnešního tisku se tak stala jakási zaplacená hlásná trouba „demokratického“ režimu, který odráží především potřeby jejich zadavatelů. Tak jako byl například tehdejší deník Rudé právo ústředním orgánem Komunistické strany Československa, stala se mediální skupina Mafra, vlastněná miliardářem Andrejem Babišem, údernou silou jeho politického hnutí ANO. Dalším oligarchou, který ovládá vydavatelství Economia je Zdeněk Bakal, jehož noviny píší na objednávku proti jeho politickým odpůrcům.

Pojďme se ale v krátkosti přesunout do roku 1962 a udělat hlavní analýzu příčin krize na Kubě. Karibská krize byla nejzávažnější mezinárodní politickou krizí v dějinách lidstva, kdy hrozilo reálné použití atomových braní. V té době se stala řada událostí, které zahnaly Kubu do sféry Sovětského svazu. Sověti měli zpravodajské informace a předvídali, že Spojené státy získaly převahu v mezikontinentálních raketách. Spojené státy měly rozmístěné své balistické rakety v Turecku, Itálii, Velké Británii a Německé spolkové republice. Myslím si, že toto byla hlavní důvod k tomu, že Nikita Chruščov nabyl přesvědčení, že pouze nukleární rakety na Kubě mohou posloužit k odstrašení nepřítele a zajistit rovnováhu v počtu raket. Strategická rovnice znamená, že nukleární rakety středního doletu umístěné na Kubě se okamžitě stávají ICBM (balistické rakety dlouhého doletu).

Zajímavý je přepis rozhovoru Chruščova s tehdejším ministrem obrany Malinovským, ve kterém se jej ptal, co si myslí o raketách. Malinovský mu vysvětlil toto: „Americké rakety v Turecku mohou zasáhnout životně důležitá centra v naši zemi do deseti minut, zatímco Sovětské rakety potřebují dvacet pět minut k dosažení pevniny Spojených států.“ V současné době se můžeme pouze domnívat, zda Nikita Chruščov chtěl situaci vyhrotit do tak závažné krize. Jedno je ale jisté, jeho hlavním cílem bylo vyrovnat náskok Američanů v počtu jaderných hlavic a vytvořit si tak prostor pro možný politický dialog, který měl zajistit geopolitickou rovnováhu Sovětského svazu a Spojených států.

V době studené války byl svět rozdělen z geopolitického hlediska na dvě bipolární mocnosti. Nutno zdůraznit, že pro Sovětský svaz znamenala řada východních států v Evropě jakési „nárazníkové“ pásmo, které se od rozpadu Sovětského svazu a konce Varšavské smlouvy neustále zmenšuje. Paradoxně právě vznikem NATO a Varšavské smlouvy byla mezi Západem a Východem nastavena jakási rovnováha moci, která zajišťovala určitou stabilitu.

Z výše uvedených souvislosti soudný člověk zcela pochopí rozhodný postup Vladimíra Putina k Ukrajině či k události na Krymu. Západ mohl reakci Putina očekávat. Rusko za žádných okolností nemohlo připustit ztrátu strategického Krymu, protože v Sevastopolu má nejdůležitější základnu Černomořské flotily. Vytlačení Rusů ze Sevastopolu a například vybudování americké základny, nebo umístění jednotek NATO a případná instalace balistických raket by znamenaly porušení oné rovnováhy moci, kterou můžeme přirovnat ke konfliktu na Kubě, když Chruščov tajně dopravil nukleární hlavice 150 km od amerického pobřeží. Nikita Chruščov označil tento tah takto: „Strčil jsem Američanům ježka do kalhot.“ Tehdy měl Kennnedy pevné nervy a kdyby je neměl, měli by Rusové rakety na Kubě.

Rusům teď vlastně všichni ti putinobijci vyčítají, že se teď chovají jako tehdy Kennedy. Z rozhodného postupu Ruska na Krymu i k vývoji na Ukrajině lze předpokládat, že Vladimír Putin si nenechá nic diktovat a případný vstup Ukrajiny do NATO může Spojeným státům osladit další Karibskou krizí číslo dvě. Již dnes zajisté probíhají tajná jednání Ruska s Kubou.

Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

16:07 Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce …