Je to dobrá zpráva. Národní rada pro vzdělávání by měla a mohla být důležitou institucí a je dobře, že odborníci i politici dostávají čas na další diskusi o její přípravě. Tak uvidíme... Důležitější než osoba prvního předsedy nakonec opravdu bude složení rady – nakolik bude prostorem pro otevřenou odbornou diskusi o dlouhodobé koncepci a vizi vzdělávání pro Česko.

A tady ještě poznámka k polemice. Myslím, že kritici dosavadního návrhu netvrdí, že by v radě neměli být zastoupeni představitelé „zájmových skupin“ typu Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu. Nepsal jsem to ostatně ani já - jde o to „jak silné budou mít slovo“. Jedna věc je totiž to, kolik absolventů dnešních středních škol najde v blízkém horizontu uplatnění na trhu práce, a jaký má být poměr mezi různými typy středních škol. To je samozřejmě legitimní diskuse a je důležitá.

Druhá věc je, jak bude vzdělávání vypadat za deset, dvacet, padesát let. Jak se bude měnit škola jako taková, bez ohledu na různé typy škol. To je podle mě hlavní téma pro dlouhodobou koncepci, vizi a snahu udržovat kontinuitu vzdělávací politiky. A tedy hlavní téma pro radu.